to top

Harmonizační náramky a maly. Doporučení na workshop.

Náramně strávený den jedině s Míšou "Máslíčkovou". Pokud vás vždy lákalo pořídit si minerální náramek nebo malu, ale nedokázali jste si v pestrých nabídkách vybrat ani očima ani srdcem, ideální je, si šperk vyrobit na míru dle vlastní intuice. Přes Vnitroblock, maminka moje říká, že poznávám život skrze kávu, jsem objevila akci Harmonizační náramky. Zašla jsem v neděli před Vánoci, vypadla z předvánočního blázince a vyrobila jsem si dva náramky na míru.   https://www.facebook.com/HarmonizacniNaramky/   [gallery columns="2" link="file" ids="3481,3458"]   S mýma hobitíma pacičkama je problém, že na ně nepořídíte prostě padnoucí náramek. A když ano je z dětské kolekce, nebo je tak nechutně pestrý či drahý, až z toho kasičky brečí. A jako milovnice polodrahokamů a poloprofesionální straka, potřebovala jsem také mít tento trendy šperkařský výdobytek. Mimo jiné jsem už...

Continue reading

Duševní panic aneb je to v hlavě [15+]

Zvláštní je, jak jsme se nejdříve o duševním panictví bavily s jednou kamarádkou a dnes už nejsme dvě, přibýváme. Dokonce se do diskuzí zapojují naši kamarádi, muži a i oni se podivují,..  Domnívám, že téma je hodno zpublikování pro jeho vtipnost i mou oblíbenou životní bizarnost. Hezké čtení.    "Duševní panictví" = trpí jím muži, kteří žijí předsudky o sexu a prožívání sexuality své i druhých.    Ráda bych také upozornila, sex je záležitostí všech zúčastněných. Pokud vám nevyhovuje, je třeba situaci konzultovat se zúčastněnými a ne si na to stěžovat kámoškám a na blogu - třeba. Duševní panictví je však úkazem toho, kdy společná diskuze nenachází shodu, výsledky, anebo za ním stojí neřešené indispozice či patologie.   Duševní panictví definované holým nerozumem Na letní zahraniční stáži...

Continue reading

13. týden: O práci po práci

Jednoho pátečního odpoledne, po upracovaném slunečném dni, ocitla jsem se v multižánrové kavárně. Potřebovala jsem skleničku vína, abych vám konečně napsala: Já mám práci! Víte, co je na mé práci v pohodě? Proč je tolik k neuvěření? A proč jsem se k ní bála přiznat? Protože prostě v pohodě je a já tomu furt nemohla uvěřit. Jo, tomuhle jsem nebyla schopná uvěřit, ale jinak spoustě věcem, pro někoho blbostem, věřím. Věřím na anděly, víly, minulé životy, a že mě tři kafe denně nezabijí. Moje nová práce, jo, já mám fakt práci! Tak znovu, moje nová práce je super! Žádný nepříjemný otravný od do to není...

Continue reading

Akrylové barvy k přeměně i proměně interiéru

V jednoduchosti jest krása.  Akrylové barvy jsou v expresivním podání ideální:  Pro kreativní náladu.  Uvolnění se.  Nemalíře.  Originální zdobení interiéru. Pro proměnu prvků pokoje, jež se nám už okoukaly.    Nejste malíři? Ale potřebujete se třeba jen odreagovat nebo  oživit jednotlivé artefakty v bytě? Stačí mít akrylové barvy.  Věci v interiéru - rámečky, krabice, jež vás omrzely nebo se časem znečistily, poničily jsou ideálním "plátnem". Akrylové barvy, doporučuji nejlépe ty od Koh-i-nooru nebo z papírnictví či hobby marketů. S akrylovými barvami třeba z Nanu Nana nemám dobrou zkušenost, nekrejí. Štětce jsou lepší ty s tvrdými štětinami na tempery. Nezapomeňte, že akrylové barvy lze ředit vodou, ale nelze je pak už z čehokoliv smýt, ani ze štětců. Štětce nechávejte namočené v kalíšku s vodou, pokud budete třeba za...

Continue reading

6 tipů, jak se ocitnout ve správném zaměstnání

Pokud jako já hledáte ta zaměstnání, kde budete moci být sami sebou a stávat se svým lepším já, tak Vám mohu předat to, co jsem zkusila následovat já :-)   1. Běžte si za svým cílem - srdcem. Zásadním klíčem úspěchu, abyste se ocitli v zaměstnání, se kterým vnitřně ladíte je: vybírat si. Pokud nepotřebuje akutně hnedka teďka zaměstnání, a pokud máte alespoň trochu možnost nastavit si podmínky pro hledání, jděte do toho. Předem upozorňuji, že pohovory jsou velmi "aktivní meditací" a budete možná chtít vaše rozhodnutí vzít zpátky, ale něco na této radě je. Dostala jsem ji od známých, kamarádů, rodiny a je velmi trefnou. Souvisí s ní i skutečnost, že je potřeba mít definováno, jaký typ zaměstnání hledáte.    2. Buďte sami sebou. Základní...

Continue reading

Jedenkrát za 14 dní je málo. 

Jedna, dvě, tři lžičky medicíny. Existují přípravky, zážitky a lidi, u kterých víte přesně, kolik jich potřebujete. Znáte, jak si je máte dávkovat, jak často je vaše touha musí mít naordinované.  A pak jsou tu zážitky a pochutiny, které prostě nechcete - jsou hořko sladké a říkáte si, kolikrát ještě? Kolikrát to ještě vydržím?  A to všechno utváří osobitou alchymii našich životů.   Nesnáším číslo, jež říká, kolikrát mé srdce bylo zlomeno. Proč nezačít z vesela? :-D Tři kafe denně potřebuji ku své pohodě. Jedenkrát za 14 dní je málo. Třikrát týdně by se už dalo považovat za ideál. Kdykoliv se mé puse zachce, samovolně řekne/napíše něco kontroverzního - kdykoliv přes den. Potřebuji jedno teplé jídlo denně minimálně. Odmítám pomyslet si, že se na...

Continue reading

48. týden letošního roku a mně je hezky

V posledních měsících se mi nechtělo moc psát na blog o osobních věcech, protože jsem je v reálném životě řešila mlčením, pozorováním, rozjímáním. Publikovat o nich článek by bylo totálně mimo, "zablokovaly by se mi čakry" a tak vůbec. Takže ano, uhádli jste. Srážka s několika "poťouchlíkama", srovnávání se s letními zážitky, zakázky, snaha dát se zas do pohody a vydělat na ten šílený vánoční maratón...

Continue reading

Když jsem pobývala na březích řeky Styx…

"Crohn" (zánětlivé střevní onemocnění) u mě probíhal oficiálně od mých 10 let do 19 let. Prožívala jsem si po celou dobu spíše tu agresivnější fázi nemoci, v 17 letech jsem se opakovaně ocitla na JIPu, dostala se váhově až ke 30 kilogramům, (pro představu nyní mám kilo skoro padesát - celkem hardcore to tedy byl). Zažila si několik měsíců v nemocnici, přes rok jsem strávila s vyživovací hadičkou - sondou, abych byla tělesně schopná absolvovat operaci. Operace se v mých 19 letech zdařila a od té doby se mi nemoc nevrátila. Není to obvyklé a za tohle z nebe štěstí jsem velmi rozněžnělá a šťastná.   Hledíc ku světu zemřelých A jelikož máme Halloweenský čas, nebojím se popsat konkrétněji zážitky, pocity z nemocnice,...

Continue reading

Podzimní výlet do italských Dolomitů v 7 bodech. Co mě překvapilo?

Protože mě velmi nebaví dlouhé články z dovolených, ale spíše se ráda dozvím o místech něco "spešl", pojmu tento článek stručně, jasně, zábavně, takže vlastně populisticky, akorát pro dnešní čtenářské publikum.    Káva Velmi mile mě překvapilo, že v České republice se nám v poslední době velmi zlepšila a posunula kávová kultura. Protože když jdete u nás do kavárny dostanete už stejně dobrou kávu jako v Itálii. Pamatuji si, jak jsme se ještě před 15 lety jezdili do Itálie napít dobré kávy. Šálky kávy se v Itálii servírují s láskou, pochopením, že káva je dobrá ke všemu a vždycky. I v té nejvýše položené horské restauraci dnes dostanete výborné napěněné cappuccino. Jen nezapomínejme, Italové nejčastěji melou několik kávových druhů dohromady, považují se za hledače...

Continue reading

Autumn Favorites | Oblíbenci

Knihy - začala jsem po letech znovu více číst, a to beletrii. Obvykle čtu spíše odborné knihy, knížečky psychologického, asijského, zajímavého rázu. Občas se podívám na doporučení knihkupectví, občas si nechám doporučit knihu kamarády. A občas si koupím něco od Osha, což je podle mě žánr sám o sobě.  V létě jsem po kavárnách přečetla Čarodějnici od švédské spisovatelky Camilly Läckberg, ještě bych ráda přečetla Andělíčkářku, pak jsem pokračovala několika sladkými románky, jež krásně zahřály u srdce a koupila si na doporučení kolegyňky knihu od slavného Nicolase Sparkse Dlouhá jízda, která už dostala i filmové zpracování. Průvodce pro vysoce citlivé lidi jsem si pořídila na doporučení Anie Songe, která také řeší vysokou reaktivitu na vjemy zažívající v lidské společnosti. Pokud cítíte, že se...

Continue reading

Symbolické archetypy mého těla: Tetování, piercing, jizvy a amulety.

Když jsem se vřítila náctiletostí do dospívání, byla jsem zarytě přesvědčena, že si nikdy nenabarvím vlasy a piercingy včetně tetování ke mně nepatří. Jak to tak bývá po své bio, eko a ezo životní fázi provedla jsem si vše.   V osmnácti letech (2009) opouštěla jsem po několika měsících nemocnici a rozhodla jsem využít příležitosti a nechat si píchnout druhou ušní dírku. První a poslední mou nejmilejší náušnicí v ní je stříbrná vážka. Vážku jsem poprvé viděla v dětství u Sázavy. Máma si nebyla tenkrát jistá, zda vážky štípou nebo ne, upozornila mě tedy opatrně na možné nebezpečí, pokud bych se jí chtěla dotknout. Nedotýkala jsem se jí tedy, ale líbivě pozorovala z vody, jak si trdlikuje v březích řeky. Byla prvním...

Continue reading

Nakládaný hermelín

Koncem léta dostala jsem nezkrotnou vášnivou chuť na mastný olejem prolitý domácí hermelín, jenž se krásně "blemstá" a s nohami na stole, pivem v ruce můžete se mu oddat, smrdět si v dalších dnech česnekem, protože takhle to máte rádi. Po léta používáme u nás doma tento jednoduchý nerafinovaný recept. Doporučuji si pohlídat, až budou hermelíny ve slevě, radost vám to z něj znásobí. Ps: Recept věnován "T".   Vynikající nakládaný hermelín 6 hermelínů 4 malé červené cibule 8 stroužků česneku feferonky slunečnicový olej směs koření: rozmarýn (lžička), tymián (lžička), pepř, jalovec (15 kuliček), sladká paprika (lžička), černý pepř, bobkový list sklenice Ikea Korken 1,8 l Prokrojené hermelíny sypeme směsí koření, pokládáme česnekem, cibulí, feferonkami, klademe do sklenice a proléváme olejem. Na vrch ozdobíme...

Continue reading

Uplynulý 37. týden roku 2018

Nevěděla jsem, jak přesně se mi podaří uplynulý týden načít. Byla jsem po horečnaté nemoci, křehká jak porcelán, mnohem křehčí než ten bytelný porcelán z dnešních super marketů. A na konci týdne v těle stejné křehké víly, cítím se vnitřně silnější, klidnější, je mi hezky a vnímám, jak má vnitřní síla je vystavěna právě na mé plnosti citů k životu.    Úspěch hřející u srdce V pondělí jsem vyjela na schůzku, abych podepsala smlouvu za vystavěný web. Do teď z toho nemám slov. Opravdu jsem vděčná za to, že si mě nechali jako budoucího správce webu a budu jim moci pomáhat s dalšími mini projekty. Cítím se z toho rozverně, chce se mi rozpustit vlasy, zatřást s nimi, ukázat tetování, všechny piercingy, nasadit...

Continue reading

Dědova chata: Čas potkat se sama se sebou aneb introvertova dovolená.

Nejspíše jste si již zvykli, že jsem požitkářka libující si v přírodě a všech jejích tvarech, barvách, chutích a zvucích, co v sobě nese. A tam, kde na mne mohou působit stimuly přírody uvolňuji se, začínám zas  v posledních letech důvěřovat světu, dokáži se vykašlat na všechny obranné komunikační mechanismy hodící se v civilizaci a v nabytém vnitřním bezpečí mohu si dělat revizi svého vnitřního světa, pozorovat ho, nechat se jím inspirovat a spřádat plány pro mou krásnou budoucnost. Potkat samu sebe, být sama sebou. Být otevřeně introvertem, nikoliv uzavřeně extrovertem jako nyní v Praze.   Proč mě baví jezdit sama na chatu?     V SAMOTĚ MŮŽU COKOLIV   Jezdím si do dědovy chatičky v Posázaví pro vnitřní mír. A ať to zní jakkoliv snílkovsky a...

Continue reading

Exfoliační ponožky Parasoftin: Zázrak nebo pohádka?

Po zhlédnutí již několikáté reklamy na exfoliační ponožky Parasoftin, rozhodla jsem se na ně napsat recenzi, jakožto slečna, jež s nimi zahajuje druhou letní sezónu. Nejdříve vám prozradím, jak hodnotím jejich účinnost a pak vám předestřu postup jejich aplikaci a jak vypadá cesta za hezkými chodidly.   Exfoliační ponožky působí jen na vrchní vrstvu kůže tak, aby zahájily její obnovu. Znamená to, že v příštích dvou týdnech se vám nohy budou olupovat, budou ještě hnusnější než předtím, protože aby se mohly nedostatky oddělit nejdříve budou vystupovat, hrubnout a odlupovat se.   Pomohou vám zbavit se mozolů, kuřích ok a dalších nepříjemností jen na horní vrstvě kůže - epidermis. Takže nedostatky kůže proniklé hlouběji se v nějaké míře na vašich nohou zachovají. Nejedná se tedy...

Continue reading

Život je příliš krátký na to, abychom se neztrapňovali. Ale!

Poslední dva týdny zabývám se vnitřně tématem: Kde má meze má hrdost? Můj vnitřní hlas na to odpovídá, že hrdost je třeba mít plastickou, aby se mohla občas přizpůsobit nově vzniklým okolnostem. A když tedy svou hrdost na okamžiky přetvořím, vidím nové horizonty a říkám si: "Život je příliš krátký na to, abychom se neztrapňovali!"   Říkám-li neztrapňovali, myslím to v obou dvou smyslech, jenž tento dvojsmysl v sobě nese. Je třeba dělat si legraci (slušnou) z druhých a i ze sebe. A pokud to znamená ztrapnit se, může to být občas i zdravé a únosné.    Kdy mi to už únosné nepřijde? Znám jednoho klučinu, který ve svém mládí dává ku smíchu ostatním svůj "pupík". Dělá to už příliš moc a příliš často, takovým...

Continue reading

S jakými kosmetickými produkty jsem vkročila do léta?

Jaké produkty tělové a dekorativní mě provázejí a budou provázet toto letní období? Pojďte se podívat.   -- Jelikož většinu léta trávím někde v přírodě, nemohu si nedovolit nepoužívat přírodní kosmetiku a ekologické mycí přípravky. Prostě jako člověku z přírodovědného gymplu se mi hlavou promítají procesy dějící se v půdě, když do ní lejeme syntetickou chemií znečištěnou vodu z mytí sebe či nádobí. Pokud chataříte, kempujete, zkuste si pořídit třeba přírodní šampón (jar, sprchový gel atd.). Od jakživa mám ráda přírodní vegan šampóny od Lavery. Parádně pění, hezky voní, silně odmašťují, po dnech nemytí přijde vhod, a dělají krásné vlasy. Tenhle je mandlový pro citlivou a podrážděnou pokožku.     -- EOS vonící jako citrónová limonáda - miluji ho. A když si budete kupovat EOS, vždy berte ten...

Continue reading

10 věcí, co dělá zamilovaná holka?!

Ono je to jedno, zda je nám náct nebo cet. Když jsme zamilované, chováme se jako blázínci. Znám jedinou ženu B., co by tohle v životě v zamilovanosti nedělala, ale jinak to děláme všechny O:-)   1. Ke všem v okolí se chováme normálně, jen s ním mluvíme, jak největší trapky, zejména když jsme zamilované jen my.    2. Upoutáváme jeho pozornost: Natřásáme kadeře, vyhledáváme jeho společnost, odhalujeme svou šíji, oblékáme se nejmódněji, i když se to vůbec nehodí.   3. Dokážeme projevovat zájem o úplně jiného muže, jen aby si on myslel, že není jediný chlap na světě a kvůli němu se nehodláme zhroutit. (I když se vlastně kvůli němu hroutíme několikrát denně u vína, piva, kamarádce do messenger konverzací.) A když si nevšímá toho,...

Continue reading

„Pokud si troufneme přemýšlet o tom, proč jsme se stali, kým jsme se stali, můžeme to pak změnit.“

Ptala jsem se včera své maminky, jestli si myslí, že by na sobě lidé měli pracovat, rozvíjet se a snažit se být lepšími. Maminka mi přinesla úryvek z knihy od Griet Op De Beeck "Pojď sem, ať ti můžu dát pusu". Jedná se román, kde nešťastnou hlavní hrdinku přivádí okolnosti a jeden muž k sebereflexi, aby se ohlédla za sebe a pochopila, proč je tím, kým se stala. Odvažuje se nad sebou zamyslet, přichází na významné mezníky svého života a pouští se do osudových změn.    "Pokud si troufneš přemýšlet o tom, proč ses stala tím, kým ses stala, můžeš to pak změnit. Na to nesmíš zapomenout."   Koumala jsem nad tím proto, že mi nepřijde logické, ani srozumitelné, proč se lidé častěji neuchylují...

Continue reading

Vílí kosmetické předjaří.

Přináším vám jeden z těch článků, které se neplánují, ale samy se vytvoří. Stačí když jsem sama sebou, malou vílou a pak se jednou doma rozhlédnu po policích mé komnaty a všimnu si barevných květinových a voňavých dóz, pixliček a sprejů, na nichž aktuálně ujíždím, fascinují mě a i baví.  Chtěla bych vám tímto fotografickým článkem poslat do vašich pokojů vůni květin a Slunce. Nechť vás článek baví, inspiruje a okvětinuje. A ano, hádáte správně. Netrpím alergiemi ;-)   Hitem posledního roku se stala také růžová voda, jež najdete zejména pod výrobci přírodní nebo bio kosmetiky. Jednu takovou dělá i firma Saloos a jinou zas německá přírodní kosmetika Alverde. Upřímně si nemyslím, že to je hit pečující kosmetiky schopný vás zachránit od stáří...

Continue reading

Běžkování: O tom jak jsem se k němu dostala a kde jsem to letos „krosila“.

Když jsem byla ještě v předškolním věku postavili mě sjezdové lyže, které mi sice byli větší, ale pro zážitek "jaké to je sjíždět kopec" byly dostačující. Zkusila jsem, namlela si pusu, zjistila jak lyže dokážou brát sebevědomí. Když jsme je vrátili známým a dívala jsem se, jak oni na nich učí dceru, přišlo mi jako pozorovateli zvláštní, že někoho baví sjet kopec, sjet kopec, sjet kopec a opět sjet kopec.   Moji rodiče naštěstí po svém seznámení vybrali pro trávení zimních dovolených běžky, nikoliv sjezdovky. Takže bylo pro ně přirozenější nabídnout tuto lyžovací variantu i mně. Tehdy jsem přikývla, byly mi zakoupeny bazarové fišerky a na šumavském vrchu Javorníku jsem si ve svých devíti letech opět nabila pusu. Naštvala jsem se, lyže odhodila -...

Continue reading

Roštěnka na roštu: Aneb proč není fajn mít ucházející zadek a pěkná prsa.

Věky žiji, léta pozoruji, ale divit se nepřestanu nikdy.  Dovolte mi představit stručně jasně výstižně, jak žije se se ženskými přednostmi obtížně.    Můžete před muži říci cokoliv chytrého, zajímavého nebo prostě normálního. Ale pozornost má jen váš výstřih.    Automaticky vás chlapi zařazují mezi své potenciální hračky. V jejich životech nemáte jinde místo, kromě časoprostorové bubliny, kdy je popadne lechtivá hravost.   V létě vám nesmí být horko, protože kraťásky a tílko se berou za projev vaší hambatosti.   Z dálky vás pozorují. Ne vás, váš zadek a výstřih přesněji, aby si po sté zkontrolovali své potenciální hračky. Činí tak vsedě s rukama za hlavou a velmi okázalým spokojeným úšklebkem ve tváři.    Můžete si být jistí, že kdyby o vás měli cokoliv říct, nejdříve se úchylně usmějí, to si...

Continue reading

Vánoční užívání si.

Klasicky letos jako loni na růžovo. Růžová kalanchoe a vánoční kaktus to jistí. Výzdoba hotová.   Při našem adventním výletování potkala jsem v lese pařez a dozdobila ho lucerničkou. Nejlepší. Jsem se sebou spokojena.    Dumala jsem jaký diář si pořídit na další rok. Nakonec jsem se praštila přes kapsu a pořídila si svůj první Happy Planner. Paráda. Hezky zvesela se s ní dá pracovat. Do deníčku píšu si pár bodů, co bych chtěla v dalším roce splnit, když si je napíšu, musím je vždy provést. Jen nevím, kdo mě dá na ty letenky...

Continue reading

Vánoční přáníčka roku 2017: SNĚŽÍTKA

Mám takový každoroční fóreček, se kterým mi často pomáhá má maminka.  Sypeme lidem do obálek s vánočními přáníčky flitry, třpytky a pak čekáme, kdo se nachytá, ozve a ještě jednou si dá vánoční úklid.   Pro jednou jsem chtěla třpytky zlegalizovat, usměrnit, ale zachovat náš vtip. Pak mě napadlo udělat sněžítková přáníčka a prostě jim tam ty třpytky dát - nedat.   Výrobní tajemství Do přáníček jsem si vystřihala otvory na sněžítko dle připravené šablonky. Podle větší šablonky jsem vystřihala průsvitnou fólii a barevné papíry. Lepidlem UHU lepila jsem zespoda nejdříve fólii a po zaschnutí a po ztvárnění obrázků i barevné papíry, jež jsem posypala třpytkami. Jednoduché. UHU zasychá do půl hodinky, nemusíte čekat do druhého dne.       ...

Continue reading

V čem letos nacházím esenci Vánoc?

Každý se vnitřně i vně slaďuje s Vánoci jinak. A pro někoho je příchod Vánoc spíše rozladěním, co si budeme povídat. Pro mě bylo vždy období od konce října po Štědrý den dobou vnitřního zklidnění a vnímám to tak dodnes. Před Vánoci vyhledávám chvilky o samotě, rekapituluji, spřádám plány a všímavě pozoruji myšlenky a emoce mnou zrovna procházející. Ladím se a připravuji na vrcholnou oslavu letošního roku, oslavu, kdy to doma voní jehličím, smaženou strouhankou, sladkým alkoholem a celé dny bzučí televize.   Nedávno jsem četla na popelky.cz zajímavý článek o Samhainu - 31. říjnu, svátku zemřelých. Dám vám sem výňatek, po jehož přečtení jsem pochopila, proč předvánoční čas vnímám a prožívám od dětství tolik symbolicky.   "Samhain je svátek ryze přírodní, duchovní i astrologicky...

Continue reading

DIY: Podomácku vyrobené svíčky

Máme tu podzim, Slunce se na své dráze vzdaluje od Země a vnitřně toužíme a stýskáme si po světlu, po tom prosluněném na těle hřejícím létu.  Léto, se nám chvíli nevrátí, ale přirozeným je simulovat si Slunce v domovech zapalováním svící. Svíčky nám evokují sluneční svit svou barvou a světlem, i když přiznejme si, čím dál tím více evokují i smutek z toho, co s námi několik měsíců nebude.  Pokud byste se chtěli věnovat svíčkám více než jako kupující a konzumující, dnes vám podám návod, jak si je doma vyrobit.  Není to rozhodně těžké, ale spíše časově náročné, protože parafín si jede v rytmu reggae a taje velmi zvolna.      Přípravy na akci - nákup, pomůcky, nastínění postupu   Parafín kupuji na webu svicky.net - nemám s...

Continue reading

Podzimní nákupy a zároveň mé nové nezbytnosti

"Ale Luci, ten článek by se neměl jmenovat podzimní nákupy, podzim ještě není." Jasně, podzim možná není oficiálně, ale zima venku už je, listí nám hnědne a všichni díky chladnému počasí máme odlišné chutě a náladičky od těch pozdně letních. Odpusťte mi tedy prosím, že jsem se nechala také ovlivnit a ráda bych vám tu představila výrobky, které jsou pro mě nyní nezbytnými, zamilovala jsem si je a nejsou to ty všude zmiňované zaručené hity internetu, jedná se o jiné prozkoušené kousky.    Začneme hezky od kůže. Dove  má novou vůni deodorantu, našla jsem ho v drogérii jen v této tuhé podobě - hruška! Voní krásně hruškově. Je příjemný, nedráždí a božsky se vám s první námahou rozvoní po těle. Miluji to!   Když už nám tělo voní,...

Continue reading

Budoucnost. Asi budu zvracet! Chce to plán!

Slyším-li nyní slovo budoucnost spíše se mi chce řvavě plakat nebo dupat. Neděsíme mě jen to, že mě čeká hledání práce, hledání svého místa na slunci, ale to, že má tohle místo mít trvalejší charakter. Práce po mnoho let - dekád, pak důchod a smrt. Děsí mě, že ta etapa má být nejdelší etapou mého života dosud. Děsí mě to tolik, že jsem se opět vrátila k svým meditačním zpěvům, abych ze svého vnitřního pomóc, vytvořila příjemnější zvuk zpodobněn óhm; i když ještě ty techniky evidentně nezabraly, protože z óhm se často stává óhomóc - pomóc!   Dnes jsem se rozhodla pro změnu. Protože za prvé, sama se sebou v sobě žiji a moje vnitřní nářky mě aktuálně děsí více, jak ozvěny...

Continue reading

Líbací mašiny, nesexy mozek a jiné záludnosti definující můj single status!

Pustila jsem si na chatě album od Mandrage, vzduchem mi tu znělo "ach, ty rozchody". Dala jsem si k tomu voňavou česnekačku a napadlo mě, o čem bych mohla napsat.   "Můj milostný život aneb proč jsem single."   Naše životy si žádají, aby si někdo ze sebe uměl dělat legraci, vzhůru do toho Lucie! Nejdříve se potřebuji obhájit, abyste si nemysleli, že jsem fňukna, co je děsně protivná, a tak s ní nikdo nevydrží! Nemyslím si, že bych byla ufňukaná, hnusná, blbá nebo konfliktní typ. Prostě si myslím, že jsem fajn pohodová holka jen jsem prostě měla smůlu na setkávání se s pohodovými chlapy, ale rozhodně jsem neměla smůlu na ty divný. A o tom si tu dnes poglosuji. Takže se pobavte na můj účet, jste...

Continue reading

Jediná vlastnost, která mě na lidech rozčiluje – nezodpovědnost za vlastní život!

Začátkem června se mi podařilo složit mé poslední státní zkoušky a zakončit tak všechna má studentská léta. Když se zpětně ohlédnu vidím, že jsem všem na život vás připravujícím institucím věnovala počítáno od školky celkem 20let svého života. Od učení malování srdíček ve školce jsem se dostala k rozvíjení mediálně-kulturálních faktů v prostředí Jižní Koreje. A věřte mi, kdyby mě tehdy někdo vyrušil v mých pěti letech od malování těch "paskvilózních" srdíček, s klidem bych se na tu předestíranou budoucnost – nynější přítomnost podívala, a i přesto, jak moc bych jí nerozuměla, by mě ten obraz přišel milý a působil by na mě klidně, protože bych tam viděla samu sebe, a ne nikoho cizího. Ano, škola nás hodně ovlivní, hodně naučí....

Continue reading

Vzít sám sebe na rande nebo dovolenou. Nemám problém :D

Trávit čas sám se sebou v rytmu toho, jak ho trávit chcete a ne jak byste měli - krása! Miluji! Časoprostorová bublina jen pro mě! Jeden spolužák to krásně nazýval "vzít sám sebe na rande". Dokonale tím vystihl pointu trávení času se sebou samým. Ahoj Filipe! Napadlo mě sem teď vrznout tenhle článek, protože vlastně souvisí s těmi o meditacích. Když jste sami nemusíte být soušástí interpersonální komunikace, můžete prostě jen tak být. Kde tak ráda bývám já? #inspirace   Moc ráda sama se sebou chodím do kina. Je to má odměna po zkoušce, odreagování před pracovní dnem, mé osobní naladění na Vánoce skrze vánoční komedii a je to hlavně sranda, protože můžu jít na cokoliv, aniž by mi někdo neustále vyjadřoval svůj...

Continue reading

Jak si nejlépe udělat domácí popcorn? #tajemstvizelenemisky

Základem čerstvá popcornová kukuřice - kupuji třeba od Alnatury v D&M drogérii za padesát korun a pocitvé české máslo. K tomu máslu: Zkoušela jsem dělat popcorn na olivovém, slunečnicovém oleji a na všech českých máslech. Pokud si neděláte doma přepuštěné máslo, doporučuji dělat popcorn na jihočeském od Madety. Na Madetě se mi nikdy nepřipálil, přijde mi, že ostatní másla jsou vadná, protože ty připálené hrnce jsou mi svědkem, že je s nimi něco špatně. A to nejsem popcornový začátečník, dělám ho doma dobrých deset let. Ale na "oliváči" ho sem tam dělám na chatě, více to hlídám, ale také mi vždy vyšel. Jaký hrnec? S tlustším dnem. Nic starého. Postup Rozehřejte tolik másla, aby bylo rovnoměrně pokryté dno 3-4mm. Když máslo zpění, posypejte dno rovnoměrně kukuřicí...

Continue reading

Melancholicky o lásce.

Po týdnu přišel den, který začal brzce ranním deštěm a přehoupnul se v šedavou Prahu. Ptáci už někde v pozadí jarně zpívají, ale na mě jde melancholická, když se u nás ze školní knihovny zasněně dívám z okna a vzpomínám. Dnes vzpomínám na muže, co ovlivnili můj život nejvíce. Milovala jsem. Milovala jsem jednoho, asi ze všech nejvíce. Byla to láska spojující nás v partnerství, v chození. Bylo to už několik let nazpátek, ale asi proto, že se naše největší vzpomínky a zážitky tvořily vždy s jarem, ten pohled ze školní knihovny mi ho připomíná. Byl to ten typ kluka, co nevypadá jen jako charizmatický slušňák, ale opravdu jím i je. Má romantická gesta a umí se vám dlouze dívat do očí...

Continue reading