to top

Autumn Favorites | Oblíbenci

Knihy - začala jsem po letech znovu více číst, a to beletrii. Obvykle čtu spíše odborné knihy, knížečky psychologického, asijského, zajímavého rázu. Občas se podívám na doporučení knihkupectví, občas si nechám doporučit knihu kamarády. A občas si koupím něco od Osha, což je podle mě žánr sám o sobě.  V létě jsem po kavárnách přečetla Čarodějnici od švédské spisovatelky Camilly Läckberg, ještě bych ráda přečetla Andělíčkářku, pak jsem pokračovala několika sladkými románky, jež krásně zahřály u srdce a koupila si na doporučení kolegyňky knihu od slavného Nicolase Sparkse Dlouhá jízda, která už dostala i filmové zpracování. Průvodce pro vysoce citlivé lidi jsem si pořídila na doporučení Anie Songe, která také řeší vysokou reaktivitu na vjemy zažívající v lidské společnosti. Pokud cítíte, že se...

Continue reading

Uplynulý 37. týden roku 2018

Nevěděla jsem, jak přesně se mi podaří uplynulý týden načít. Byla jsem po horečnaté nemoci, křehká jak porcelán, mnohem křehčí než ten bytelný porcelán z dnešních super marketů. A na konci týdne v těle stejné křehké víly, cítím se vnitřně silnější, klidnější, je mi hezky a vnímám, jak má vnitřní síla je vystavěna právě na mé plnosti citů k životu.    Úspěch hřející u srdce V pondělí jsem vyjela na schůzku, abych podepsala smlouvu za vystavěný web. Do teď z toho nemám slov. Opravdu jsem vděčná za to, že si mě nechali jako budoucího správce webu a budu jim moci pomáhat s dalšími mini projekty. Cítím se z toho rozverně, chce se mi rozpustit vlasy, zatřást s nimi, ukázat tetování, všechny piercingy, nasadit...

Continue reading

Život je příliš krátký na to, abychom se neztrapňovali. Ale!

Poslední dva týdny zabývám se vnitřně tématem: Kde má meze má hrdost? Můj vnitřní hlas na to odpovídá, že hrdost je třeba mít plastickou, aby se mohla občas přizpůsobit nově vzniklým okolnostem. A když tedy svou hrdost na okamžiky přetvořím, vidím nové horizonty a říkám si: "Život je příliš krátký na to, abychom se neztrapňovali!"   Říkám-li neztrapňovali, myslím to v obou dvou smyslech, jenž tento dvojsmysl v sobě nese. Je třeba dělat si legraci (slušnou) z druhých a i ze sebe. A pokud to znamená ztrapnit se, může to být občas i zdravé a únosné.    Kdy mi to už únosné nepřijde? Znám jednoho klučinu, který ve svém mládí dává ku smíchu ostatním svůj "pupík". Dělá to už příliš moc a příliš často, takovým...

Continue reading

10 věcí, co dělá zamilovaná holka?!

Ono je to jedno, zda je nám náct nebo cet. Když jsme zamilované, chováme se jako blázínci. Znám jedinou ženu B., co by tohle v životě v zamilovanosti nedělala, ale jinak to děláme všechny O:-)   1. Ke všem v okolí se chováme normálně, jen s ním mluvíme, jak největší trapky, zejména když jsme zamilované jen my.    2. Upoutáváme jeho pozornost: Natřásáme kadeře, vyhledáváme jeho společnost, odhalujeme svou šíji, oblékáme se nejmódněji, i když se to vůbec nehodí.   3. Dokážeme projevovat zájem o úplně jiného muže, jen aby si on myslel, že není jediný chlap na světě a kvůli němu se nehodláme zhroutit. (I když se vlastně kvůli němu hroutíme několikrát denně u vína, piva, kamarádce do messenger konverzací.) A když si nevšímá toho,...

Continue reading

„Pokud si troufneme přemýšlet o tom, proč jsme se stali, kým jsme se stali, můžeme to pak změnit.“

Ptala jsem se včera své maminky, jestli si myslí, že by na sobě lidé měli pracovat, rozvíjet se a snažit se být lepšími. Maminka mi přinesla úryvek z knihy od Griet Op De Beeck "Pojď sem, ať ti můžu dát pusu". Jedná se román, kde nešťastnou hlavní hrdinku přivádí okolnosti a jeden muž k sebereflexi, aby se ohlédla za sebe a pochopila, proč je tím, kým se stala. Odvažuje se nad sebou zamyslet, přichází na významné mezníky svého života a pouští se do osudových změn.    "Pokud si troufneš přemýšlet o tom, proč ses stala tím, kým ses stala, můžeš to pak změnit. Na to nesmíš zapomenout."   Koumala jsem nad tím proto, že mi nepřijde logické, ani srozumitelné, proč se lidé častěji neuchylují...

Continue reading

Roštěnka na roštu: Aneb proč není fajn mít ucházející zadek a pěkná prsa.

Věky žiji, léta pozoruji, ale divit se nepřestanu nikdy.  Dovolte mi představit stručně jasně výstižně, jak žije se se ženskými přednostmi obtížně.    Můžete před muži říci cokoliv chytrého, zajímavého nebo prostě normálního. Ale pozornost má jen váš výstřih.    Automaticky vás chlapi zařazují mezi své potenciální hračky. V jejich životech nemáte jinde místo, kromě časoprostorové bubliny, kdy je popadne lechtivá hravost.   V létě vám nesmí být horko, protože kraťásky a tílko se berou za projev vaší hambatosti.   Z dálky vás pozorují. Ne vás, váš zadek a výstřih přesněji, aby si po sté zkontrolovali své potenciální hračky. Činí tak vsedě s rukama za hlavou a velmi okázalým spokojeným úšklebkem ve tváři.    Můžete si být jistí, že kdyby o vás měli cokoliv říct, nejdříve se úchylně usmějí, to si...

Continue reading

V čem letos nacházím esenci Vánoc?

Každý se vnitřně i vně slaďuje s Vánoci jinak. A pro někoho je příchod Vánoc spíše rozladěním, co si budeme povídat. Pro mě bylo vždy období od konce října po Štědrý den dobou vnitřního zklidnění a vnímám to tak dodnes. Před Vánoci vyhledávám chvilky o samotě, rekapituluji, spřádám plány a všímavě pozoruji myšlenky a emoce mnou zrovna procházející. Ladím se a připravuji na vrcholnou oslavu letošního roku, oslavu, kdy to doma voní jehličím, smaženou strouhankou, sladkým alkoholem a celé dny bzučí televize.   Nedávno jsem četla na popelky.cz zajímavý článek o Samhainu - 31. říjnu, svátku zemřelých. Dám vám sem výňatek, po jehož přečtení jsem pochopila, proč předvánoční čas vnímám a prožívám od dětství tolik symbolicky.   "Samhain je svátek ryze přírodní, duchovní i astrologicky...

Continue reading

Budoucnost. Asi budu zvracet! Chce to plán!

Slyším-li nyní slovo budoucnost spíše se mi chce řvavě plakat nebo dupat. Neděsíme mě jen to, že mě čeká hledání práce, hledání svého místa na slunci, ale to, že má tohle místo mít trvalejší charakter. Práce po mnoho let - dekád, pak důchod a smrt. Děsí mě, že ta etapa má být nejdelší etapou mého života dosud. Děsí mě to tolik, že jsem se opět vrátila k svým meditačním zpěvům, abych ze svého vnitřního pomóc, vytvořila příjemnější zvuk zpodobněn óhm; i když ještě ty techniky evidentně nezabraly, protože z óhm se často stává óhomóc - pomóc!   Dnes jsem se rozhodla pro změnu. Protože za prvé, sama se sebou v sobě žiji a moje vnitřní nářky mě aktuálně děsí více, jak ozvěny...

Continue reading

Líbací mašiny, nesexy mozek a jiné záludnosti definující můj single status!

Pustila jsem si na chatě album od Mandrage, vzduchem mi tu znělo "ach, ty rozchody". Dala jsem si k tomu voňavou česnekačku a napadlo mě, o čem bych mohla napsat.   "Můj milostný život aneb proč jsem single."   Naše životy si žádají, aby si někdo ze sebe uměl dělat legraci, vzhůru do toho Lucie! Nejdříve se potřebuji obhájit, abyste si nemysleli, že jsem fňukna, co je děsně protivná, a tak s ní nikdo nevydrží! Nemyslím si, že bych byla ufňukaná, hnusná, blbá nebo konfliktní typ. Prostě si myslím, že jsem fajn pohodová holka jen jsem prostě měla smůlu na setkávání se s pohodovými chlapy, ale rozhodně jsem neměla smůlu na ty divný. A o tom si tu dnes poglosuji. Takže se pobavte na můj účet, jste...

Continue reading

Jediná vlastnost, která mě na lidech rozčiluje – nezodpovědnost za vlastní život!

Začátkem června se mi podařilo složit mé poslední státní zkoušky a zakončit tak všechna má studentská léta. Když se zpětně ohlédnu vidím, že jsem všem na život vás připravujícím institucím věnovala počítáno od školky celkem 20let svého života. Od učení malování srdíček ve školce jsem se dostala k rozvíjení mediálně-kulturálních faktů v prostředí Jižní Koreje. A věřte mi, kdyby mě tehdy někdo vyrušil v mých pěti letech od malování těch "paskvilózních" srdíček, s klidem bych se na tu předestíranou budoucnost – nynější přítomnost podívala, a i přesto, jak moc bych jí nerozuměla, by mě ten obraz přišel milý a působil by na mě klidně, protože bych tam viděla samu sebe, a ne nikoho cizího. Ano, škola nás hodně ovlivní, hodně naučí....

Continue reading

Vzít sám sebe na rande nebo dovolenou. Nemám problém :D

Trávit čas sám se sebou v rytmu toho, jak ho trávit chcete a ne jak byste měli - krása! Miluji! Časoprostorová bublina jen pro mě! Jeden spolužák to krásně nazýval "vzít sám sebe na rande". Dokonale tím vystihl pointu trávení času se sebou samým. Ahoj Filipe! Napadlo mě sem teď vrznout tenhle článek, protože vlastně souvisí s těmi o meditacích. Když jste sami nemusíte být soušástí interpersonální komunikace, můžete prostě jen tak být. Kde tak ráda bývám já? #inspirace   Moc ráda sama se sebou chodím do kina. Je to má odměna po zkoušce, odreagování před pracovní dnem, mé osobní naladění na Vánoce skrze vánoční komedii a je to hlavně sranda, protože můžu jít na cokoliv, aniž by mi někdo neustále vyjadřoval svůj...

Continue reading

Melancholicky o lásce.

Po týdnu přišel den, který začal brzce ranním deštěm a přehoupnul se v šedavou Prahu. Ptáci už někde v pozadí jarně zpívají, ale na mě jde melancholická, když se u nás ze školní knihovny zasněně dívám z okna a vzpomínám. Dnes vzpomínám na muže, co ovlivnili můj život nejvíce. Milovala jsem. Milovala jsem jednoho, asi ze všech nejvíce. Byla to láska spojující nás v partnerství, v chození. Bylo to už několik let nazpátek, ale asi proto, že se naše největší vzpomínky a zážitky tvořily vždy s jarem, ten pohled ze školní knihovny mi ho připomíná. Byl to ten typ kluka, co nevypadá jen jako charizmatický slušňák, ale opravdu jím i je. Má romantická gesta a umí se vám dlouze dívat do očí...

Continue reading

Outfit of the winter.

Nemohla jsem si odpustit. A ještě, jak dnes nasněžil sníh, zas ožívá můj nej zimní outfit. Velký teplý teplý svetr, roztrhané divoženčí džíny a pod nima silonky, aby kolena nenamrzla při tančení po blatech. Když nevím, co na sebe, splašené ráno, za chvíli schůzka, tahle kombinace to jistí. Investice do kvalitního, jednoduchého, kombinovatelného se prostě vyplatí! :-) ...

Continue reading

MOJE Vánoce, MOJE vánoční dekorace. Trhněte si!

Dobře, tak se nám blíží Vánoce a Instagramy, Facebooky se plní návody a inpirací. Dnes jsem si tak večer seděla ve svém křesle a koukala na svou vánoční výzdobu. Je vážně MÁ - osobitá. Tak třeba mám tu vystavené přáníčko hlásající "šťastný nový rok", které mi přišlo do cesty, když jsem prošla po návštěvě doktorky celou Prahu 4, abych si srovnala myšlenky v hlavě a až pak se vrhla do víru MHD. Ve vestibulu metra mi přáníčko doslova zaterasilo cestu. Přejela jsem ho pohledem, koupila a beru ho jako znamení, že ten příští rok bude opravdu šťastný - potřebuji to. A i když jsem ho celou cestu metrem domů cumlala v ruce, pak ho málem ztratila a nakonec doma polila omylem vodou....

Continue reading

Celý víkend jsem nemohla vyjít z pokoje, zabarikádovaly mě učebnice biologie, chemie, matematiky…

V sobotu jsem si tak čilovala v čajovně. Chtěla jsem si projít všechny své staré poznámky a zápisky dva roky nazpátek a udělat si hluboké vnitřní filosofické odpoledne. Zjistila jsem, že si schovávám pěknou hromadu nesmyslů. Věci překonané a fakt blbé! K filosofování jsem se nedostala, vykrystalizoval se z toho praktický víkend plný fyzické práce a vyklízení. Přišla jsem večer domů a koukala jsem se na jednu velmi vysokou skříň, co mám v pokoji. Skříň vysokou od podlahy ke stropu. Koukala jsem na ni a pak zas na ty své staré sešity s poznámkami. No, jestli jsem schopná schovávat si dva roky pět sešitů popsaných blbinami, tak se fakt děsím, jaké totální nesmysly schovávám v té skříni deset let! Okamžitě jsem se pustila...

Continue reading

Lovila jsem plavky na internetu. Dopadlo to praštěně, elegantně, slušivě a hlavně úspěšně.

Proč jsem si objednala plavečky z internetu? Až na několik zapomenutých plavek, které jsou dostání ještě během léta, je u nás plavková hojnost ukončena velmi brzo, už třeba s finálem jara. Pak už máme smůlu a pestost plavková vybledne, zůstane v regálech jen pár velikostí, které nemusí být těmi vašemi. Problémem není jen omezenost kousků, ale i omezenost střihů. Prodává se to, co se zrovna nosí. Což je pochopitelné, žijem v takové době -  máme trendy jarní, letní, podzimní, zimní a letní trend letos neladí s tím minulým. Nenarážím teď na to, že nechci nosit plavky z minulé sezóny, ale na skutečnost, že už několikátou sezónu jsem nesehnala střih plavek, co by mi sednul přes prsa, zadeček, slušel mé lehce rozšiřující se pánvi...

Continue reading

Moje cestovní „must have“

BUNDA šusťáková Několik let jsem řešila při balení dilema, zda zrovna tuhle dovolenou bude pršet hodně nebo jen lehce a zda už to je situace natolik vážná, abych musela s sebou táhnout svou pěknou funkční šusťákovku. Vždycky jsem ji pak raději vyhodila z krosny se slovy "nějak to bez ní přežiju" a pak jsem na ni vzpomínala v každém malém letním deštíku a při každé větším letním fičáku. Zapátrala jsem na internetu a objevila levné lehké šusťákovky na Aliexpressu. Je to záležitost stojící vás deset dolarů, poštovné zdarma. Bundu jednoduše sbalíte do pytliku,  její skladnost a lehkost je ohromná. Tipuji, že na velký slejvák to není, na Šumavu nebo do Skotska bych jela rozhodně s tou lepší a kvalitnější bundou. Ale co jsem...

Continue reading

Zahrádka v baňce. Pěstujeme rostlinky v terárkách. Jak mi to jde?

Znovuobjeveno bylo pěstování rostlin ve skleněných terárkách! Ve skleněných příbytkách se nejčastěji ubytovávají sukulenty, kaktusy a orchidejky. Zadáteli na googlu, pinterestu, ebay slovní spojení "plant terrarium", přijdou vám do cesty možnosti, kde si baňku na rostlinku sehnat, jak na celou tu pěstovací vědu nebo jak si vytvořit zajímavé vrstvy z kamínků, zeminy a mechů á la "průřez zemskou kůrou". Jsem zvědavá a mám ráda věci vypadající éterně, romanticky.  Takže pokud mi život nabídne ku prozkoumání pěstování rostlin ve skleněných terárkách, hlásím se dobrovolně. Jak to dopadlo? Jaké z toho mám pocity a co si asi o tom myslí ona rostlina v terárku?   [gallery size="medium" ids="1504,1506,1505"]   Jsem človíček mající rád přírodní věci a chtěla jsem cítit, jak se budu cítit v místnosti, kde bude...

Continue reading

Ploty, vohrady, lavičky, vopilci a psi!

Někdy se prostě zadaří a prožijete skvělé odpoledne v trávě na louce, aniž byste přišli domů s klíštětem nebo potkali zmiji. Někdy se dokonce daří tak, že si v klidu zmoknete v podzimním dešti, romanticky se usušíte a pak pijete čaj na verandě bez jediného kýchnutí. Někdy se ale nezadaří vůbec nic a máte pocit, že ten široký svět, co se tu rozprostírá ku objevování, je proti vám a snaží se vás polapit, nechat sežrat králíkama, sbalit opilcema, opařit za asistence malého bígla nebo označit za vykradače chat.   Vohrada "Koně jsou krásní a ušlechtilí. Ladně se pasou na loukách a svou přítomností zdobí krajinu." Si to teda zrovna nemyslím! Protože! Jsem se byla procházet po svých oblíbených lukách a polích a najednou vohrada. Byla...

Continue reading

French press aneb na dobrou kávu už nechodím do kavárny, ale domů.

Nešlo o nic promyšleného. Nezamýšlela jsem přestat chodit do Starbucks na kafčo, vyplynulo to úplně samo, když mi rodiče koupili  k letošním narozeninám French press. Jedná se o konvičku, ve které si jednoduše připravíte čerstvou mletou kávu a dokonce vám pomůže její vnitřní sítko našlehat mléko na skvělé kapučínko. Prostě po tom, co jsem si doma schopná vyrobit tuto podobu kávy, už mi v kavárnách káva nechutná! :-D Chutná mi jen v těch, kde se s kávou "milují" prezentují ji jako umění. Ach! Najednou jsem omezila své návštěvy v kavárnách a můj rozpočet si píská. CELÁ POINTA :-D [gallery columns="4" size="large" ids="1478,1479,1480,1481"]  ...

Continue reading

Udělali mi dárkem radost: Květiny řezané. Obdarovávající byla obdarována. Vesmír funguje :D

Má oblíbená rubrika "Udělej dárkem radost" a "Udělej si dárkem radost" má naprosto spontánní pokračování v podobě "Udělali mi dárky (kým, čím) radost". Za poslední měsíc se ke mne dostalo 21 tulipánů, 5 gerber, 1 karafiát, jedna orchidejka, jeden sukulent spolu s radostí a láskou, které byly zavěšeny na okvětních líscích. Děkuji. Došlo mi, že květiny se staly poděkováním za veškeré radůstky, které vymýšlím pro ostatní. Měla jsem totiž v jednom měsíci třikrát za sebou střevní virózu. Prostě se to vracelo a vracelo. Od začátku až do konce, jsem měla pokoj plný květin. Bylo neskutečné, jak přišly tolik vhod v momentě, kdy jsem musela být z praktického hlediska doma. Byly mi barvami, atmosférou a vlastně i veselými společníky. A to si představte, že...

Continue reading

Odpočinková stimulující hudba. Se zkouškovým, s prací přijde k chuti. Ambient, chillstep.

Období, kdy jsem ujížděla na meditační hudbě s delfínky a pralesními zvuky, už mám celkem za sebou. Začalo v prváku na výšce a se státnicovým stresem vzalo za své :-D Během státnic jsem najela na velmi hlasitý korejský pop, protože mne dokázal správně vyburcovat k aktivitě. A tím bych chtěla vlastně říci, že záleží na typu člověka a jeho hudebním vkusu, stejně jako na okolnosti, na kterou se potřebujeme správně nastimulovat. Rovnou k věci. Oblíbila jsem si ambient hudbu pravou i takovou, jež nese podnázvy "chillout, chillstep, dubstep" - pohodová/relaxační/motivující/prostorová/prostě fajn hudba. Je to zas trochu jiná hudební dimenze než hudba v pozadí, když vám dělají masáž nebo když se snažíte koncetrovat na zkoušku z politické geografie a pouštíte si mantry "Om mani...

Continue reading

Tiší pozorovatelé nás vidí! Sociální média namísto televizních novin?

Ať už dnes na internetu prezentujete sami sebe, anebo další věci vás se týkající, od koníčků po pracovní činnosti, setkáte se dříve nebo později s takovými velmi „sympatickými bytůstkami“, jež nejsou vidět, ale jejich přítomnost vám dokáže zvednout žluč i to, co se pod producentem žluči nachází. Jedná se o takzvané tiché pozorovatele, neboli internetové stalkery. Když se začnete probírat svými přáteli na Facebooku určitě zjístíte, že někteří jsou na sociálních sítí více aktivní a jiní vás jen mají v přátelích – nevyjadřují se k ničemu a o ničem sami neinformují nebo jsou převážně pasivními přáteli postujícími příležitostně. Zaměřme se nyní na skupinu lidiček, kteří se k ničemu nevyjadřují. Třeba skoro polovina mých přátel na Facebooku dává příspěvky buď párkrát do roka anebo vůbec. Motivy k nečinnosti...

Continue reading

Bizarnosti, na kterých může ztroskotat dlouholeté přátelství.

Antikoncepce Byla veselou, usměvavou holkou, která stále házela vtip za vtipem. Prostě príma pozitivní človíček. Jednoho dne přišla na sraz se zvláštním šklebem. I v obličeji a na těle vypadala jinak. Celkově působila nafoukle a chovala se najednou nafoukaně. Nepoznávala jsem ji. Hledala jsem, zda se v ní stále skrývá má kamarádka po devět dlouhých let. Na základě tohoto článku jsem si uvědomila vytrvalost mé pátrací akce. Už na to kašlu. Závěr: Přátelství pohřbila hormonální bouře. Hormonální antikoncepce změnila její povahu. Mé optimistické naladění jí najednou připadalo smutné. Vlastně ji obdivuji, jak se sebou dokázala vydržet na antikoncepci tak dlouho! :-D "na drogách" Názor: Být jejím partnerem, okamžitě jí antikoncepci zakážu. Ironií je, že po tom, co některé ženy začnou antikoncepci brát, aby si mohly...

Continue reading

Alternativy a alternace. Trocha glosování okořeněného mými zážitky ze života.

Alternativa k polykání pilulek "Hoří mi záda?" Ležela jsem na lehátku a kouřilo se mi ze zad. Věděla jsem, že mám ve svých zádech píchlou tenkou jehličku, ale necítila jsem ji. Jediný pocit bylo sílící teplo v oblasti zad a postupné uvolňování v oblasti podbřišku - nemocné místo, se kterým jsem do centra čínské medicíny přišla, přestávalo být citlivé a já se uvolňovala. Zažívala jsem poprvé moxování (v mém případě se na konci akupunkturní jehličky umístil malý váleček pelyňku a nechal se doutnat). Viděla jsem stoupající dým, ale bylo mi dobře. Zavřela jsem oči a užívala si to. Tak ono je už asi patrné, že si libuju v podivných věceh a ráda poznávám zvláštní lidi. Prostě mě to ba a jsem...

Continue reading

Na co zapomínáme, když podzim prožíváme?

Jak krásně svěží a zelená dokáže být zelená. Jaké to je krásné jít na procházku a přinést si domů natrhanou květinu. Jak se cítíme kouzelně, když si sedneme na louku a víme, že bude prohřátá i zítra i pozítří. Jak dokáží sluneční paprsky člověka zahřát a jak rychle vysuší vlasy po koupání v přírodě. Že čas je relativní a že za čtyři měsíce začne meteorologické jaro. A že se vyplácí žít přítomností a nezamrznout na jednom místě.  ...

Continue reading

Koupím si kus pole.

Dnešní den ze začátku nevypadal tak přínosně, jako mi přijde teď odpoledne, kdy jsem přišla domů, padla do postele a někde mezi kimči a žloutkovýma věnečkama pochopila pár zázraků – informací, které mi tento den dal. V ranních hodinách jsem absolovala schůzku u své bankovní poradkyně, která je velmi milou sympatickou ženou a věnuje se mi pokaždé, jak potřebuji, i když někdy ta potřeba spočívá ve vysvětlování naprostých bankovních banalit. Ale co, nějak se to musím naučit. Podstatným není ani tak to, že jsem měla schůzku, ale co mi schůzka vryla do hlavy. Pojem "dlouhodobé spoření". Bankovní poradkyně mi ukazovala, jak si v prostoru svého internetového bankovnictví mohu naplánovat, jak by se mi líbilo do budoucna spořit, na co a kdy...

Continue reading

Zahalila jsem se. Do čeho? #mépojetímódy

Burgundy kalhoty mě baví a šedé tričko nemusí být nutně nudné Slunce se nám vzdaluje. Stále mne to však táhne ven - do přírody nebo alespoň do parku. Ráda se cítím pohodlně, uvolněně a sama sebou. tričko a džíny Clockhouse (C&A), pláteňky s platformou H&M Oversize "vytahaný svetr" (není nad pohodlnost), obrovský šátek (není nad teplo) a klobouk, protože ho miluju!! :D Slunce se nám vzdaluje, ale přicházejí barvy, které s příchodem jara upadaly v zapomnění. Tmavá zelená, vínová, šedá, černá a třpytivý lesk se objevují na scéně. Obměnu barev po létě vítám, přichází s nimi klid. Tmavá barva nemusí vyjadřovat jen smutek. džíny Clockhouse, ohromný cardigan Shein.com, šátek a klobouk C&A Umělecká vsuvka: Fotografie "Zimní spánek". Zahalit se od uší až k patě. Zachumlat se. Naše...

Continue reading

Napišme lidem na čelo, co jsou zač!

I když už tu žiju přes dvacet let a už by se dalo říci, že budu obeznámena s pestrostí lidských povah a emocí, byla jsem posledními týdny převapena, když někdo něco. Trochu jsem si s tím pohrála a vymyslela jsem si, co by si každý z těchto lidí mohl napsat na čelo, aby ušetřil čas ostatním lidem, kteří ho ještě úplně neznají. Dělal se obrovsky milý, přístupný a snažil se  ochotně pomoci, přitom zapoměl, že neumí věci realizovat a také rád mluví o věcech vážně, ovšem vážně je nemyslí. Řešením by podle mne bylo, kdyby si dal na čelo lepící papírek s nápisem: "Rád mluvím a klamu, slibů mám plnou tlamu." No, neměli bysme hned jasno? Bránil se, aby mu byla ulehčena...

Continue reading

Chcete se vyhecovat a zkusit nejpálivější instantní nudle světa? Ukážu vám, o jaké se jedná.

Na internetu se objevila jedna nová challenge. Nejedí se už jen čili papričky, ale i samotné výrobky z nich. Jedná se o Buldak Bookeum Myun. "Bul" pálivá korejská omáčka používající se pro přípravu pálivého kuřete "dak"; název pálivého kuřete je pak "buldak". "Bookeum" znamená smažené a "myun" jsou nudle. Jedná se tedy o velmi pálivé instantní nudle, kterým se dnes už přezdívá Fire Noodles - ohnivé nudle a lze si je pořídit ve třech provedeních. V klasickém balíčku nebo rovnou v kalíšku (malém i velkém), který zalejeme horkou vodou a ochutíme (opálíme) přidanými ingrediencemi. A jak se vedlo samotným Youtuberům a jejich blízkým při okusení Fire noodles? Podívejte se třeba v těchto videích. https://www.youtube.com/watch?v=JWZmdWP67DA https://www.youtube.com/watch?v=yQMnaEwJy1Q Ještě jsem neviděla, aby byli Asiaté nešťastní z extrémně pálivého jídla...

Continue reading