Čekání na lásku: Vyplácí se. Ovšem vyžaduje značnou eleganci – sebelásku.

Proč se vyplatí čekat?

Bylo mi jednou vyprávěno, že v kolektivu žen se ostatní jedné šťastné ptaly, jaktože její muž je tolik ohleduplný a váží si ji. Ona odpověděla: „Bylo to o výběru toho správného.“ Raději si počkala, než zoufale padala do náruče tomu prvnímu. Nehleděla na svůj věk a na to, že by už s někým být měla. Žila život s otevřenýma očima i srdcem.

Poznatek ze života: Nelíbí se mi, jak si dnes ženy neváží samy sebe a krásné hodnoty, jež představují. Znám spoustu žen, které se zbytečně podceňují a nevěří si. Mají pocit, že si něco nezasluhují, ale my si zasluhujem lásku i úctu, ovšem musíme si to být schopni přiznat a žít tak.

Nedokázala bych si sama sebe vážit, kdybych byla s někým, jen abych někoho měla.
Nedokázala bych si vážit sama sebe, kdybych se stala součástí života muže, jež má postavený žebříček hodnot například: auto, skvělá práce, žena.
A nedokázala bych správně vyzařovat své kouzlo a štěstí, kdybych měla vedle sebe muže, co mi nedovolí zářit a dokazuje si skrze mne svou sílu a nepřemožitelnost.

Avšak čekání není o vyhlížení z okna – Harry Potter zrcadlo z Erisedu. V zrcadle se zrcadlilo, co si člověk nejvíce přeje, ne co se stane. Je potřeba být živý, aby se budoucnost děla.

Láska je bezpodmínečná a nehraje žádné pravidla ve stylu: City, jen když si je zasloužíš.

A pamatujme, že umění vyjít sám se sebou je třeba praktikovat, když jsme single nebo zadaní. Vždycky musíme umět žít i sami se sebou, abychom dokázali žít v jakémkoli vztahu.

Zanechejte komentář zde...