Kdo mi peřinu povleče a přinese?

Chtěla bych Vám říci, že tyto dny by mi měl někdo na ruku lihovkou napsat: Spi a odpočívej povinně! Ještě by mě někdo k tomu měl donutit a hlídat mě, zda to skutečně dělám. Někdo by měl kontrolovat, abych život neřešila kávou – dvojitou, trojitou, půllitrovou.

Někdo by mi měl převléknout čistě postel a donutit mě lehnout si do ní. Spadnout mezi peřiny a cítit se v ní jako v obláčkách. Zapomenout na bannery, marketingové aktivity, zakázky, sociální sítě, kolegy z práce, …

Potřebovala bych do peřin vysublimovat a zmizet. Potřebovala bych tyto dny být plynného skupenství v takových frekvencích barev, abych nebyla lidským okem vidět a měla jsem klid.

Občas by mi mohl někdo donést čaj s čerstvě vymačkaným citronónem a pohladit mě se slovy, že nikomu moc nechybím a mohu spinkat do Vánoc.

Moc ráda bych ráno neslyšela budík, v poledne neutíkala na oběd pod záminkou moci zabouchnout pc a večer nešla spát s pocitem „zítra zas kancl, zakázky jsem zas nestihla všechny“.

Zoufalý pocit pracovat a nemít čas sám na sebe, na pořádný odpočinek. Kdyby mi alespoň stačil běžný příjem na nájem i život a nemusela jsem po večerech dělat zakázku za zakázkou….

Kdybych nemusela neustále vysvětlovat, jak moc jsem unavená,… Už je mi z toho trapně. Jsem vyšťavený citrón, vymačkala jsem se do něčího čaje… Kde ten čaj je? Chci ho vypít! 😀

Prosím, pomóc! Kdo mi peřinu povleče, přinese a domluví mi?

 

 

 

Zanechejte komentář zde...