to top

Líbací mašiny, nesexy mozek a jiné záludnosti definující můj single status!

Pustila jsem si na chatě album od Mandrage, vzduchem mi tu znělo „ach, ty rozchody“.

Dala jsem si k tomu česnekačku a napadlo mě, o čem bych mohla napsat.

 

Můj milostný život aneb proč jsem single.

 

Naše životy si žádají, aby si někdo ze sebe uměl dělat legraci, vzhůru do toho Lucie!

Nejdříve se potřebuji obhájit, abyste si nemysleli, že jsem fňukna, co je děsně protivná, a tak s ní nikdo nevydrží! Nemyslím si, že bych byla ufňukaná, hnusná, blbá nebo konfliktní typ. Prostě si myslím, že jsem fajn pohodová holka jen jsem prostě měla smůlu na setkávání se s pohodovými chlapy, ale rozhodně jsem neměla smůlu na ty divný. A o tom si tu dnes poglosuji. Takže se pobavte na můj účet, jste zváni.

Mé osoby si všimlo nemálo mužů. Byli okouzleni, že jsem sama sebou, že někam směřuji, že laškovně pohybuji tělem, jsem malá něžná víla, která naslouchá i se umí projevit.

Jenže!

 

Éterický vzhled vytváří iluzi…

Láká muže, jako vosy na bonbóny! Vidí ve mně křehkou princeznu, jež budou moci snadno manipulovat. Ženu, která jim nebude odporovat.

Opravdu fascinující, co vám zorganizují nebo provedou po několika hodinách klábosení u kafe. Buď vám jen naplánují, s úplně vážnou tváří, život poslušné manželky v odlehlém domě nebo vás v jednu chvíli přimáčknou na futro a budou se snažit…ehm, seberealizovat. 

„Cože?“ Nechápavé mi znělo hlavou, když jsem se ocitla zase přimáčknutá na futru. Jak ví, že sdílím stejnou vášeň a proč nebere v úvahu mé NE, mé odstrkování? Proč se mi v hlavě honí spojení jako „pokus o znásilnění“? Hernajs, jak jsem se dostala do téhle situace? Fakt váš vzhled může na chlapy řvát, že jste submisivní kráva? Jo, bez problémů může na muže takto působit.

 

Jsem studijní typ a můj mozek evidentně sexy není.

Si představujte, sedím s mužem několik hodin na kávě, jsme oba unešeni tím, jak si rozumíme, čas nám utíká a je nám skvěle. A pak chci přihodit jednu vtipnou historku ze výšky a je oheň na střeše. „Promiň, tvá škola mě nezajímá.“

Tohle se mi nestalo jen jednou, ale jedna, dva, tři, pět, sedm… OK, počítat to nebudu, jinak se naštvu víc, jak chci a pobryndám se tu. 

Ne, každý mozek není sexy… A asi jako blondýna nemám na sexy mozek kór právo 😀

Au.

Aha, už vím, proč jsem raději téma „studium“ nevytahovala nikde v posledních letech…

 

Líbací mašiny!

Jste ve fajn podniku, seznámíte se s opravdu milým klukem, co má přehled o životě, moc příjemný zajímavý pohled. Na rozloučenou se vás pokusí políbit. Říkáte si, jasně tak první pusa může být uslintaná, jenže na dalších schůzkách zjistíte, že uslintané jsou všechny a nenechá si naznačit, naučit, co dělá blbě. A furt se s váma chce líbat. Někteří i hodiny, někteří tím dokonce zkracuje svůj čas v dopravě. Tramvaj vyrazí on začne, vystupujete z tramvaje a on to přeruší. Žádné vaše verbální i neverbální NE, jako NE nefunguje! A z toho charismatického muže se stane slinta, kterého už nikdy víckrát nechcete vidět…

Zase nic…

 

Koloušci

Bambi nebyl jediný roztomilý koloušek…

…vypadáte-li mladě, mladí vás berou za svou věkovku. Na začátku to může být fajn…

Chlap má své chlapství, teď myslím opravdu mužský charakter a temperament, v sobě a jeho mládí mu nebrání chovat se jako muž. Je pro vás oním hrdinou, který jen ovine svou paži okolo vás a vy víte, že každého draka zabije kvůli vám. V tomhle tři vaše roky navíc nehrají roli. Začíná to být problém, když váš Bambi najednou odejde do vedlejšího lesa, protože se tam objevila jiná srnečka s velkýma očima. Pak vám řekne nevinně: „Promiň, ale já se zamiloval.“ A vy bojujete s vnitřním vztekem, ale někde ve vnitru víte, že mluví pravdu. Stejně jako se zamiloval do vás, upřímně ho zaujala i jiná. Prostě mládí potřebuje své zářezy a s loajálností moc neoperuje. Možná tu jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale já je nepotkala. (Tohle se mi dělo zejména po dvacítce). Disney nám v pohádce o Bambim neřekl celou pravdu…

 

Nezávislý moderní muž nebo idiot?

A ještě mě teď napadl jeden typ chlapa, co jsem párkrát potkala a randila s nimi – chvíli!

Někteří muži mají dnes pocit, že nemusí ženu dobývat, když je už to 21.století. Jasně v pohodě, nemusí chytat jednorožce a vyhrávat turnaje. Ale komunikace by mohla být oboustranná. Alespoň taková jakou vedete s kamarádem, kterého vidíte jednou za rok. (Nejsem náročná!) Prostě pohodová, upřímná komunikace bez nějakých jejich vimplantovaných pravidel pramenících z jejich předešlý vztahových traumat. O jaké jejich vnitřní pochody jde? Volat a psát po stejné době, co ona odepsala mě a další hovadská pravidla z amerických filmů, dělat nedostupného, nechat se pozvat na večeři, nepouštět ji do dveří, tak že se tam narvu až jí shodím, nepomoct holce, když táhne něco těžkého, až jí to začíná všude padat, neslušně jí skákat do řeči po pár sekundách její řeči a nerespektovat moment, kdy vám někdo umřel a potřebuje ty slzy v očích mít, potřebujete si to prožít.

Víte, nemusí to být to nejhorší na světě, problém je, když zjistíte, co z jeho minulosti ho k tomu vede, že je nevyrovnaný a chová se tak jako k vám ke všem lidem, ale vám jako ženě zdůrazňuje: „Jsem moderní muž! Proto jsem takový, jaký jsem.“

 

Víte, co já si myslím? Je to normální idiot! A já nejsem budka, v níž by mohl děcky bušit pestičkama a manifestovat svou pózou, jak byl na něj svět zlý. Zlost jde projevovat a zpracovávat i jinak.

Jo, přesně proto mám single status. Život ještě nekončí a já se rozhodně nebráním dalšímu poznávání, minimálně už jen proto, abych měla o čem psát 😀

 

Co vám tak k závěru popřát, nic vám přát nebudu, promiňte, ale pokud máte podobnou zkušenost, napiště mi ji do komentářů. Nejvíce nám pomůže, když budeme vtipnosti sdílet 😉

pá, mizím na jedno setkání

 

 

Luciessence

Leave a Comment