to top

Melancholicky o lásce.

Po týdnu přišel den, který začal brzce ranním deštěm a přehoupnul se v šedavou Prahu. Ptáci už někde v pozadí jarně zpívají, ale na mě jde melancholická, když se u nás ze školní knihovny zasněně dívám z okna a vzpomínám. Dnes vzpomínám na muže, co ovlivnili můj život nejvíce.

Milovala jsem.

Milovala jsem jednoho, asi ze všech nejvíce. Byla to láska spojující nás v partnerství, v chození. Bylo to už několik let nazpátek, ale asi proto, že se naše největší vzpomínky a zážitky tvořily vždy s jarem, ten pohled ze školní knihovny mi ho připomíná. Byl to ten typ kluka, co nevypadá jen jako charizmatický slušňák, ale opravdu jím i je. Má romantická gesta a umí se vám dlouze dívat do očí tím způsobem, že se k němu najednou začnete jako magnet přibližovat a chcete se ho dotknout. Chcete mu naslouchat. Čas s ním plynul pomaleji, vždy jsem se s ním cítila jako v pohádkové bublině.

Poznala jsem.

Poznala jsem, že za milou tváří může číhat nevyrovnané monstrum. Bohužel jsem poznala jednoho, jenž mě poučil o typu mužů, které jako malá blonďatá slečna přitahuji. Jedná se o muže často vysoké, urostlé s rytířkými sklony, hledajíc však malou submisivní ženu. Ovšem pokud mě znáte déle víte, že sice flegmatická jsem hodně, ale také si hodně věcí nenechám líbit. On mě naučil být obezřetná, co se týče mužů. Sice jeho násilnické uzurpátorské sklony působily dříve nechtěně, ale mnohé mě to naučilo. Pozor na muže, kterým ublížila před vámi jiná žena. Někteří pak chtějí ubližovat dál.

Skončila jsem.

Skončila jsem na svém dně. Jiný nepartnerský vztah mi zas ukázal, jak vypadá život s agresorem. Jaké to je šílené bát se o vlastní život a jaké to je, když s vámi někdo manipuluje a psychicky vás úmyslně zkouší. Tenhle muž mi ukázal nejen jaké lidi mám kolem sebe, kdo jsou z nich moji přátelé, ale i to, kolik síly v sobě skutečně mám. Připadám si po téhle zkušenosti s ním nějaká o šedesát let starší a spousta problémů mi přijde povrchních. Ovšem poznala jsem zas o dost líp sama sebe a už vím, že tu po světě běhají horší než jen ti ublížení, běhají tu i takoví, co se neléčí.

Těším se.

A asi bych to nebyla já, kdybych zas bláhově a optimisticky nehleděla do nových zítřků a nevzpomínala teď na tu první velkou lásku plnou krásných citů. Víte, miluji ho stále za to, že se mi připletl do života a ukázal mi, jak mocná a existující láska je. Děkuji ti, dáváš mi sílu a naději zvednout se ze dna. Už jsme si vzdáleni a je to tak v pořádku. Mé pocity, jak jsem se s tebou to jaro cítila, tu však jsou se mnou pořád. Jsem za ně šťastná a těším se, těším se na lásku, která mě ještě někde čeká. Protože druhou stranu lásky jsem poznala již do posledního kousku. A nejvíce jsem se naučila o (ne)lásce právě od mužů…

Luciessence

"Nechť nás život baví, nechť jsme pro sebe svou esencí!"

Leave a Comment