to top

Symbolické archetypy mého těla: Tetování, piercing, jizvy a amulety.

Když jsem se vřítila náctiletostí do dospívání, byla jsem zarytě přesvědčena, že si nikdy nenabarvím vlasy a piercingy včetně tetování ke mně nepatří. Jak to tak bývá po své bio, eko a ezo životní fázi provedla jsem si vše.

 

V osmnácti letech (2009) opouštěla jsem po několika měsících nemocnici a rozhodla jsem využít příležitosti a nechat si píchnout druhou ušní dírku. První a poslední mou nejmilejší náušnicí v ní je stříbrná vážka. Vážku jsem poprvé viděla v dětství u Sázavy. Máma si nebyla tenkrát jistá, zda vážky štípou nebo ne, upozornila mě tedy opatrně na možné nebezpečí, pokud bych se jí chtěla dotknout. Nedotýkala jsem se jí tedy, ale líbivě pozorovala z vody, jak si trdlikuje v březích řeky. Byla prvním něčím kouzelným, jež jsem spatřila. Něco krásného zeleno-modrého <3 Protože naše Posázaví miluji a dodnes zhypnotizovaně dokáži vážky pozorovat, ráda ji v uchu nosím. Je pro mne řekou, Sázavou, Posázavím, krásným okouzlením.

Jako symbolický archetyp svého těla vnímám i jizvu po břišní operaci. Připomíná mi obrovské štěstí, vnitřní sílu a perfektně odvedenou lékařskou péči. Nedám krok ani bez svých talismanů. Jeden nosím na krku, nejspíše vám už neušel pozornosti. Skleněná kapka pro mě značí „vědomí“, do skla lze zapsat velké množství informací, (třeba pokusy s nanotechnologickým krystalem jsou úžasnou záležitostí). Kapka je pro mě prostě celý Vesmír, jehož jsme součástí. Považuji ji za talisman a vyzradím vám na sebe, že jsem přesvědčená o její ochranitelské kouzelné moci pro mě. Opravdu jsem, stejně jako jsem přesvědčena o existenci duše, minulých životů, tak věřím i na takovéto věci O:-) No a co!

Tetovačky ze žvejkačky nejspíše mě s dospělostí omrzely. Masírována influencery dnešní doby začala jsem sledovat více na Instagramu tatéry a kamarády, kteří už potetovaní byli (#lifeisbetterinbikinis #tesskrat #zdvyhl #missnikatatoo atd.) Zvykla jsem si na to jako na druh „body art“ a zamilovala jsem si některé tetovací techniky. A pak k nám do práce chodili ti fotbalisti, co už tetovačky měli. Přežili odpovídat mi na veškeré mé de (ta)/(b) ilní otázky.

Bylo nebylo, po všech mých životních strastech vystřídaných krásnými životními obdobími, se uvnitř mě objevil impuls nechat si vytetovat yin yang. (Promiňte, nemohu to psát v českém přepisu, pracuji pro centrum čínské medicíny a vystudovala jsem ta asijská studia, by mě za to vzali tibetskou miskou po hlavě, čtěte to jin jang). Nejspíše, když si něco vytetovat máte nechat, prostě vám to jednoho dne začne připadat jako naprostá samozřejmost. Tak to bylo u mě.

Přesně jsem věděla, že potřebuji na levý kotník yin yang symbol, který v sobě nese dvě odlišné vzájemně se doplňující síly. Stručně řečeno, potřebovala jsem mít na sobě připomínku toho, že život je o tom dobrém i špatném a je to tak naprosto v pořádku. Bez yinu ani yangu bychom nebyli celiství. Potřebovala jsem mít tento symbol na noze, protože noha se dotýká země a značí mi to to pozemské. (A také mě rajcuje, že je to asijský symbol, co si budeme povídat.)

A tak se ze mě stala malá potetovaná „drsná“ víla, jež k jejímu novému tělnímu symbolu – archetypu pomohla Nika z Black House Tattoo v Praze. Kdybych se potkala s pubertální Luckou z minulosti, zřejmě by se nestačila divit, co za odbarvenou „rebelující“ holku potkala 😀 Stane se. A také jsem pochopila, že pro mě mají tetovačky a zásahy do fyzického těla symbolický význam. Nedokázala bych mít na sobě jen tak něco, u čeho bych měla pocit, že to pro mě nepracuje – „nevibruje“.

Rozhodně nejsem víla, pro níž není tetování jen zkrášlování. Skarifikace pradávné „zdobení těla“ barvou, jizvením, vyřezáváním ornamentům do těla, je brána v teoriích více jako něco uměleckého, ale já vnímám své tetování více symbolicky než umělecky. Pro mě musí mé tetování „pracovat“, chcete-li vibrovat, v dobrém i zlém, aby mi pomáhalo vracet se do vlastního pomyslného středu.

Tělo je pro mě chrámem. Jediným místem, které nám opravdu patří a strávíme v něm celý život. Svůj chrám mám potřebu zdobit si pro mě „posvátnými symboly“ ke mně promlouvajícími, tak jak to dělali naši předci v Japonsku, Polynésii, Novém Zélandě nebo kmeny a národy Hunů, Vikingů a Indiánů.

Myslím si, že mi ještě pár tetování časem přibude, ale to už nechám na životě a na impulsech, které by mě k rozhodnutí nechat se tetovat opět dovedly. (Vnitřně toužím po něčem vyjadřujícím sebelásku a mou esenci, jen to ještě nedostalo konkrétní podobu.) A nemyslím si, že s tetováními budeme vypadat s přibývajícím stářím více staře. Ve stáří budeme staří a svraštělí zejména proto, že budeme staří a svraštělí.

A proč se necháváte zdobit tetováním a piercingy vy?

 

Luciessence

"Nechť nás život baví, nechť jsme pro sebe svou esencí!"

  • Katka

    Luci, hezky článek. Mám to s tetováními úplně stejně jako Ty:-). Myslím tu symboliku a vibraci…

    25.9.2018 at 18:40 Odpovědět

Leave a Comment