to top

Podzimní výlet do italských Dolomitů v 7 bodech. Co mě překvapilo?

Protože mě velmi nebaví dlouhé články z dovolených, ale spíše se ráda dozvím o místech něco „spešl“, pojmu tento článek stručně, jasně, zábavně, takže vlastně populisticky, akorát pro dnešní čtenářské publikum. 

 

Káva

Velmi mile mě překvapilo, že v České republice se nám v poslední době velmi zlepšila a posunula kávová kultura. Protože když jdete u nás do kavárny dostanete už stejně dobrou kávu jako v Itálii. Pamatuji si, jak jsme se ještě před 15 lety jezdili do Itálie napít dobré kávy. Šálky kávy se v Itálii servírují s láskou, pochopením, že káva je dobrá ke všemu a vždycky. I v té nejvýše položené horské restauraci dnes dostanete výborné napěněné cappuccino.

Jen nezapomínejme, Italové nejčastěji melou několik kávových druhů dohromady, považují se za hledače a výrobce té nejlepší kávové směsi dle jejich mlsných italských jazyků – Lavazza, illy apod. Není úplně běžné dát si v Itálii jednodruhovou kávu z Peru, jednodruhové kávy jsou už více světovým a českým fenoménem. I tak ale nad jejich kávou prostě musíte pronést: „Bože, to je fantastické!“

 

 

Muži

Ano, řadím odstavce podle vlastního životního žebříčku hodnot, muži jsou až za kávou tedy – vtip. Těžko říci, co poznáte během pár dnů v Itálii, asi rozhodně ne vše. Ale dojem jež na mě Italové udělali byl mimořádný. Považovala jsem je za větší dravce než gentlemany.

Ve své pohodovosti mají vždy čas pustit ženu do dveří, usmát se na ni, věnovat ji pozornost, avšak dokáží udržovat jasné hranice mezi přirozenou slušností k ženě a sexuálním obtěžováním. Gentlemani prostě! A ano, všimla jsem si, že pokud jste blondýnka úsměvy jsou větší, zas tak naivní nejsem, ale tu jejich ohleduplnost k ženám bych brala i u mužů ostatních národností.

V Praze když jdete na toalety několik mužů s očima dravce navazuje kontakt „bude sedmé nebe?“, ale v Itálii primárně řeší muži se stejně dravýma očima, jestli můžete hladce projít. Velmi milé reflexy.

 

Příroda

Dolomity jsou částí Alp. Do hor přijíždíte jablečnými sadařskými a vinnými údolími, vjíždíte do kopců klidným italským tempem, vidíte malebné italské domy a domečky, vysoké hory (tisícovky, dvoutisícovky), průzračně čistá jezera a smíšené krásné svěží lesy.

Oblast mě nadchla, nebyla jsem tam naposledy, úplně přesně místo pro mě – můžu zde chodit na výlety/výhledy, nechat se nabíjet smíšeným podzimně barvícím se porostem a užívat horské sluníčko i horké cappuccino ve vysokých nadmořských výškách.

Odnesla jsem si inspiraci pro další pobyt v Dolomitech, co bych chtěla zkusit. Nadchlo mě sjíždění kopců na horských kolech a ferraty – vysokohorské cesty, kde se pohybujete vpřed po můstkách, ocelových lanech příslušně jištěni. Druh divokosti, co mě láká… Mmm, tak jednou v budoucnu na mě má alespoň co čekat.

 

 

Medvědi

Při výletu na jezero Tovel nás velmi pobavil letáček o tom, jak se jako návštěvníci máte chovat k místním hnědým chlupáčům z přilehlých lesů. Takovéhle instrukce kdyby rozdávali nyní na Valašsku nebo v Tatrách, tak se jim mediální svět i místní občané hlasitě vysmějí. Italové řeší medvědy s klidem. Když se na ně zeptáte, odpoví, že letos ještě žádný spatřen nebyl, není proto potřeba panikařit.

Pokud dostanete v národní parku instrukce, dozvíte se, jak se chovat střetnete-li se s medvědem osobně. Doporučují vám nesahat na něj, vrátit se na vyznačenou trasu a neděsit ho, aby se mohl v klidu odejít schovat. Pokud však uvidíte otisky jeho tlap, vyfoťte si je, často k vidění nejsou!

Asi i na italské medvědy působí bohémský klid této nádherné země. 

 

Umění

Líbilo se mi, jak se v Italech nezapře umělecká minulost. Pokud v lese vznikne u cesty polom nebo zůstane po kácení vhodný pařez, neváhají ho proměnit v sochu nebo malou malinkatou kapličku. Tato iniciativa lesních soch mě zaujala i z toho důvodu, že o Italech se šíří, jak se nestarají o své kulturní a přírodní dědictví. Ovšem na severu Itálie tohle zcela neplatí a dokonce ještě zdobně opracovávají pařezy. A dělají to Italové, hezcí Italové…

 

 

Jídlo

A povídání bych zakončila tím pro mě nejlepším. Ráda bych vám dala doporučení, abyste v Itálii na jídelníčkách nebrali v potaz jen pizzu a těstoviny. Vytáhněte si raději slovníčky a prostudujte jejich místní tradiční jídla – každá oblast je v Itálii má! Ochutnejte jejich polentu, divočinu, hovězí, grilovanou zeleninu, Nepohrdněte objednat si k odpolednímu vínku prkénko s jejich šunkami, sýry a nezapomeňte u snídaně ochutnat vše sladké, protože Italové milují sladké snídaně a sladkého bývá na hotelech hojně.

Určitě si přivezte něco dobrého domů. Místní kvalitní vína stojí okolo deseti eur, což není na báječné víno mnoho. Za povšimnutí stojí i italské bonbóny, různě nakládané olivy a balíčky jejich šunek a salámů.

 

Prostě Itálie

Itálie je kousek od České republiky, možná už máme pocit, jak ji známe, ale ona je to tak milá a kouzelná země, plná skvělého jídla, krásné přírody, pramenité čisté vody a veselých lidí, že nejde se do ní nevracet. Pokud se z některé země dělá něco víc, tak z Itálie rozhodně ne. Dokáže být balzámem pro duši i tělo. Italský klid od jejich chůze po chování na silnicích, s láskou servírované jídlo – i na servírce je vidět, že má svou práci ráda, všude zásoba kvalitního pití a dobře značené turistické trasy pro aktivní trávení požitého, jsou dalším divem naší planety, atmosférou a prostředím, kde se vám chce snít, psát knihy nebo sportovat a vidět – zažít toho co nejvíc.

 

Luciessence

"Nechť nás život baví, nechť jsme pro sebe svou esencí!"

Leave a Comment