Sebevědomí rovná se být si sám sebe vědom, být uvědomělý a zodpovědný za svůj život. Být cílevědomý, ambiciózní, paličatý nebo snad egocentrický a ješitný jsou úplně odlišné pojmy. Mít poruchu osobnosti (historiónskou nebo například narcistickou), neznamená být sebevědomý.    Uvědomění si sám sebe je umění Sebevědomý člověk si je vědom zodpovědnosti za svůj život, umí nést zodpovědnost za své činy a potřeby. Na vědomé úrovni vlastně často ani nemusí přesně vědět, co dělá. Jeho upřímná snaha vyřešit například nepříjemnou situaci ve prospěch všech stran, může být velmi intuitivní záležitostí nikoliv tou rozumovou. Umí se nad svým chováním pozastavit - udělat si inveturku: Jsou mé činy v souladu se mnou? A s druhými? Ubližuje to někomu? Má silně vyvinutou schopnost sebereflexe.  Umí si uvědomit své vnitřní...