Chtěla bych dnes mluvit o nálepkování. Mám na  mysli to nálepkování, které nám pomáhá uchopovat lidi a realitu kolem nás. Anebo se může také stát, že mnoho nálepek nám zručně dokáže realitu a lidi kolem nás mít v nelibosti.  Jaká nálepky a označení dávali za život vám? Když to vezmu letem světem u sebe, co mě zrovna napadá, začnu-li své nálepky vyjmenovávat chronologicky od dětských let, jsou to tyto: tichá, chytrá, pěkná holčička, blonďatá, zlobivá, bordelář, introvert, vzteklá, cílevědomá, samostatná, éterická, sexy, markeťačka, ta holka z marketingu, hyperaktivní, rychlá, multižánrová a komik.  Vypadá to pro někoho z vás převážně jako seznam superlativ? (Nebo naopak?) Samozřejmě vždy jde o to, jak byly tyto nálepky v minulosti přiděleny. Někdy mile, ale někdy i s...

Necelý rok jsem si moc práci pouštěla do osobního života. A tak jsem se na situaci dívala zleva, zprava a docházela jsem k tomu, že to není nic jiného, lepšího ani horšího než obyčejný stres. Jelikož už mám z minula zkušenosti s úzkostně-depresivní poruchou, panikami a do toho se mi opět objevil starý kámoš ekzém, věděla jsem, že potřebuji situaci nějak řešit.  Už mě obtěžoval a vysiloval můj narušený spánkový režim. Nedokázala jsem vypnout, přestat myslet. Dovolená mi došla a moc jsem nevěděla, jak si pomoci. Stále jsem bydlela u rodičů, nervy jsem z nich měla někdy na pochodu a své zdraví jsem hodně zachraňovala procházkama, víkendama, svátkama a ASMR uspávacíma nahrávkama :-D Prostě jak to jen šlo, dyť mě znáte, jsem...

Byl jeden Harleyista, který prvního ledna nakopnul svou motorku, rozjel se přes veškeré nepohodlí svého stroje na dlouho cestu rovnou za nosem, neotáčel se a pálil to tou největší nejbláznivější rychlostí. Dojel postřelený na rozpadlém stroji a sípal: "Ještě to nekončí! Je tu další rok a další nová cesta!" Rychle mu na kožené bundě vyměnili závodní číslo 2020 za 2021 a zmizeli mu z cesty.  A přesně takto střeleně se odehrál rok 2020. Jak to bylo u vás?   Nová pozice - nová zodpovědnost Rok začal u mě zásadní změnou, změnili mi pozici asistentky na manažerku. Kromě stresu a bezesných nocích se objevila nová forma zodpovědnosti - zodpovědnost za to, co po mě zůstane a jakou atmosféru kolem sebe tvořím. Naučila jsem se mnohem...

Poslední měsíc dostala jsem skvělý nápad, znova si pořídit Tinder. Aplikaci jsem si stáhla, profil vypiplala přiměřeně tak, abych působila jako holka do přírody i do města na kafe, víno. Dávala jsem ano jen klukům s upřímnýma hodnýma očima, těm co byli věkově kolem mě a pracovali v odvětví, které je mi blízké. Potřebovala jsem ujištění, že fajn muži stále existují. Pokud chodil do přírody, jezdil na kole, hrál deskové hry, měl rád obyčejnosti jako seriály, knihy, fantasy, dokázal se naladit na vlnu sarkasmu, byla s ním legrace, moc ráda jsem s ním navázala komunikaci. Má rozptylovací terapie započala a za měsíc zas skončila. Proč?   Vesmír to zaznamenal V okamžik, kdy jsem si stáhla seznamovací aplikaci, bylo to jako bych dala Vesmíru požadavek...

Milý deníčku,  myslím si, že skrze svou atypičnost se učím přijímat sebe i celý svět. Proč si to myslím?    Malá holka Abych se evidentně naučila v sobě a svém těle cítit skvěle, prostě se mi občas stane, že si přitáhnu do života člověka, který si potřebuje od plic ulevit, potřebuje malé a bezbranné děcko, na kterém by upustilo své ventilky. A ejhle! Mihne se kolem něj malá bytůstka - holka před třicítkou a on jí na tykačku začne vyprávět, jak špatný den měl. "Dej si ten košík jinam!" "TEN košík není můj a prosím, vykejte mi!" otočí se na přelud malá holka.  "Promiňte, jsem myslel...