to top

“Nejintimnější vztah máme se svými myšlenkami!”

V posledních dnech jsem opět vytáhla knihy od Byron Katie, které nám přinášejí krásný nový (35 let starý) pohled na továrnu zvanou Mozkovna. Byron tvrdí, že pokud změníme přístup k našim myšlenkám, radikálně to ovlivní přístup k nám samým a ke komukoliv, kdo je pro nás důležitý. Knihy, práce, rozhovory s klienty vedené Byron mají v sobě kouzelné aha momenty, které přinášejí pobavení i úlevu. Dnes jsem si dovolila přepsat ústřední myšlenku knih a dva rozhovory s klienty. Použitá literatura je dole ve zdrojích. Vybrala jsem dvě univerzální hořko-sladká témata rozhovorů s klienty, která obsahují: Řeším vlastní sebehodnotu, lásku, vztah, samotu i závislost na druhém. Známe to totiž každý ;-)   ÚVODEM "Nejintimnější vztah máme se svými myšlenkami. Způsob, jakým se stavíte ke svým...

Continue reading

Odpustit neznamená zapomenout

Včera jsem odpočívala ve vaně, v posteli s knížkou a vzpomněla si na životní momenty, kdy jsem dostala životní lekce odpustit neznamená zapomenout zrovna já. Přišlo mi dobré se s vámi o princip odpuštění/zapomínání podělit. Pravdou je, že ať se nám v životě děje cokoliv, je jen na nás komu odpustíme, a na co budeme chtít zapomenout. Odpuštění se doporučuje, přináší úlevu, přináší porozumění, ale zapomenout, když nám někdo vědomě velmi ublíží, bychom neměli. Je dobré mít u konkrétního člověka dočasně, nebo i trvale vykřičník.    Malý Viktorek Například pokud mi Viktorek ve školce házel pravidelně písek do obličeje a očí, mohla se s ním dále kamarádit - odpustit mu, že je písečný bůh, ale nezapomněla jsem, že v písku se chová jako...

Continue reading

Měsíc, Slunce, krysy!

O čem bych chtěla psát versus o čem mohu veřejně psát?  Chtěla bych psát o tom, jak mám polámané srdce, jsem zklamaná, bojím se jet na vodu a děsí mě, jak mi od rozchodu podstrkují nové nápadníky. Ale mohu o tom všem vlastně psát? Mohla bych se mnoha lidí dotknout. Co snad říci mohu, je nejspíše to, že mi přijde pádlování na vodě nudné. Proto se u toho tolik pije? A z strach z vodní výpravy vyvstává hlavně v tom momentě, že bych zkazila vodu svým přístupem zbylým vodomilcům. A kde si mám proboha půjčit barel? Je toho na mě nějak moc! :-D   Také bych chtěla psát - zmínit se o psychosomatickém experimentu, který jsem na sobě podnikla Kvůli dlouhotrvajícím ekzémům mi došla...

Continue reading

Sebevědomí

Sebevědomí rovná se být si sám sebe vědom, být uvědomělý a zodpovědný za svůj život. Být cílevědomý, ambiciózní, paličatý nebo snad egocentrický a ješitný jsou úplně odlišné pojmy. Mít poruchu osobnosti (historiónskou nebo například narcistickou), neznamená být sebevědomý.    Uvědomění si sám sebe je umění Sebevědomý člověk si je vědom zodpovědnosti za svůj život, umí nést zodpovědnost za své činy a potřeby. Na vědomé úrovni vlastně často ani nemusí přesně vědět, co dělá. Jeho upřímná snaha vyřešit například nepříjemnou situaci ve prospěch všech stran, může být velmi intuitivní záležitostí nikoliv tou rozumovou. Umí se nad svým chováním pozastavit - udělat si inveturku: Jsou mé činy v souladu se mnou? A s druhými? Ubližuje to někomu? Má silně vyvinutou schopnost sebereflexe.  Umí si uvědomit své vnitřní...

Continue reading

Pozitivní myšlení | Změna přístupu k životu

Naše myšlení, mění náš svět. Občas se nacházíme v moc hluboké apatii, smutku. Snažíme se je krok za krokem řešit, a když se ze situace vylížeme, zůstane nám na jazyku prapodivná pachuť. Nepřichází nadšení do života. Čekáme, že odněkud spadne. Anebo jen čekáme, že si vzpomeneme na existenci pozitivního přístupu k životu?   Pozitivní myšlení funguje, když vychází upřímně přátelsky z našeho srdce. Nejlépe se tedy realizuje s použitím hezkých emocí. Když sobě nebo druhým věci upřímně přejeme. Funguje, když pozitivním myšlením nepotlačujeme jiné důležité emoce, problémy. Funguje, pokud jím nenahrazujeme racionální mysl. Funguje, když chápeme přísloví: Pečení holubi do úst sami nelítají. Být neustále upřímně pozitivní nejde. Neustálá pozitivita je jen iluze, přetvářka, maska.    Kouzlo pozitivního myšlení a zároveň jeho průvodní efekt Pozitivní přístup...

Continue reading

Běhání #dleintuice

Řekněme si úplně přesně, že někdy nemůžeme s pohybovou aktivitou začít jen proto, že o ní máme mylné představy. Co tím myslím? Díváme se na příspěvky sociálních sítí a můžeme velmi jednoduše nabrat dojmu, že pohyb je nepříjemná dřina! Jenže opravdu nemusíme kopírovat, co někde vidíme. Můžeme si přizpůsobit běhání sami sobě, protože děláme aktivitu pro sebe, ne proto, že to je ASI dobré...

Continue reading

Harmonizační náramky a maly. Doporučení na workshop.

Náramně strávený den jedině s Míšou "Máslíčkovou". Pokud vás vždy lákalo pořídit si minerální náramek nebo malu, ale nedokázali jste si v pestrých nabídkách vybrat ani očima ani srdcem, ideální je, si šperk vyrobit na míru dle vlastní intuice. Přes Vnitroblock, maminka moje říká, že poznávám život skrze kávu, jsem objevila akci Harmonizační náramky. Zašla jsem v neděli před Vánoci, vypadla z předvánočního blázince a vyrobila jsem si dva náramky na míru.   https://www.facebook.com/HarmonizacniNaramky/   [gallery columns="2" link="file" ids="3481,3458"]   S mýma hobitíma pacičkama je problém, že na ně nepořídíte prostě padnoucí náramek. A když ano je z dětské kolekce, nebo je tak nechutně pestrý či drahý, až z toho kasičky brečí. A jako milovnice polodrahokamů a poloprofesionální straka, potřebovala jsem také mít tento trendy šperkařský výdobytek. Mimo jiné jsem už...

Continue reading

Akrylové barvy k přeměně i proměně interiéru

V jednoduchosti jest krása.  Akrylové barvy jsou v expresivním podání ideální:  Pro kreativní náladu.  Uvolnění se.  Nemalíře.  Originální zdobení interiéru. Pro proměnu prvků pokoje, jež se nám už okoukaly.    Nejste malíři? Ale potřebujete se třeba jen odreagovat nebo  oživit jednotlivé artefakty v bytě? Stačí mít akrylové barvy.  Věci v interiéru - rámečky, krabice, jež vás omrzely nebo se časem znečistily, poničily jsou ideálním "plátnem". Akrylové barvy, doporučuji nejlépe ty od Koh-i-nooru nebo z papírnictví či hobby marketů. S akrylovými barvami třeba z Nanu Nana nemám dobrou zkušenost, nekrejí. Štětce jsou lepší ty s tvrdými štětinami na tempery. Nezapomeňte, že akrylové barvy lze ředit vodou, ale nelze je pak už z čehokoliv smýt, ani ze štětců. Štětce nechávejte namočené v kalíšku s vodou, pokud budete třeba za...

Continue reading

6 tipů, jak se ocitnout ve správném zaměstnání

Pokud jako já hledáte ta zaměstnání, kde budete moci být sami sebou a stávat se svým lepším já, tak Vám mohu předat to, co jsem zkusila následovat já :-)   1. Běžte si za svým cílem - srdcem. Zásadním klíčem úspěchu, abyste se ocitli v zaměstnání, se kterým vnitřně ladíte je: vybírat si. Pokud nepotřebuje akutně hnedka teďka zaměstnání, a pokud máte alespoň trochu možnost nastavit si podmínky pro hledání, jděte do toho. Předem upozorňuji, že pohovory jsou velmi "aktivní meditací" a budete možná chtít vaše rozhodnutí vzít zpátky, ale něco na této radě je. Dostala jsem ji od známých, kamarádů, rodiny a je velmi trefnou. Souvisí s ní i skutečnost, že je potřeba mít definováno, jaký typ zaměstnání hledáte.    2. Buďte sami sebou. Základní...

Continue reading

Když jsem pobývala na březích řeky Styx…

"Crohn" (zánětlivé střevní onemocnění) u mě probíhal oficiálně od mých 10 let do 19 let. Prožívala jsem si po celou dobu spíše tu agresivnější fázi nemoci, v 17 letech jsem se opakovaně ocitla na JIPu, dostala se váhově až ke 30 kilogramům, (pro představu nyní mám kilo skoro padesát - celkem hardcore to tedy byl). Zažila si několik měsíců v nemocnici, přes rok jsem strávila s vyživovací hadičkou - sondou, abych byla tělesně schopná absolvovat operaci. Operace se v mých 19 letech zdařila a od té doby se mi nemoc nevrátila. Není to obvyklé a za tohle z nebe štěstí jsem velmi rozněžnělá a šťastná.   Hledíc ku světu zemřelých A jelikož máme Halloweenský čas, nebojím se popsat konkrétněji zážitky, pocity z nemocnice,...

Continue reading

Symbolické archetypy mého těla: Tetování, piercing, jizvy a amulety.

Když jsem se vřítila náctiletostí do dospívání, byla jsem zarytě přesvědčena, že si nikdy nenabarvím vlasy a piercingy včetně tetování ke mně nepatří. Jak to tak bývá po své bio, eko a ezo životní fázi provedla jsem si vše.   V osmnácti letech (2009) opouštěla jsem po několika měsících nemocnici a rozhodla jsem využít příležitosti a nechat si píchnout druhou ušní dírku. První a poslední mou nejmilejší náušnicí v ní je stříbrná vážka. Vážku jsem poprvé viděla v dětství u Sázavy. Máma si nebyla tenkrát jistá, zda vážky štípou nebo ne, upozornila mě tedy opatrně na možné nebezpečí, pokud bych se jí chtěla dotknout. Nedotýkala jsem se jí tedy, ale líbivě pozorovala z vody, jak si trdlikuje v březích řeky. Byla prvním...

Continue reading

Nakládaný hermelín

Koncem léta dostala jsem nezkrotnou vášnivou chuť na mastný olejem prolitý domácí hermelín, jenž se krásně "blemstá" a s nohami na stole, pivem v ruce můžete se mu oddat, smrdět si v dalších dnech česnekem, protože takhle to máte rádi. Po léta používáme u nás doma tento jednoduchý nerafinovaný recept. Doporučuji si pohlídat, až budou hermelíny ve slevě, radost vám to z něj znásobí. Ps: Recept věnován "T".   Vynikající nakládaný hermelín 6 hermelínů 4 malé červené cibule 8 stroužků česneku feferonky slunečnicový olej směs koření: rozmarýn (lžička), tymián (lžička), pepř, jalovec (15 kuliček), sladká paprika (lžička), černý pepř, bobkový list sklenice Ikea Korken 1,8 l Prokrojené hermelíny sypeme směsí koření, pokládáme česnekem, cibulí, feferonkami, klademe do sklenice a proléváme olejem. Na vrch ozdobíme...

Continue reading

Dědova chata: Čas potkat se sama se sebou aneb introvertova dovolená.

Nejspíše jste si již zvykli, že jsem požitkářka libující si v přírodě a všech jejích tvarech, barvách, chutích a zvucích, co v sobě nese. A tam, kde na mne mohou působit stimuly přírody uvolňuji se, začínám zas  v posledních letech důvěřovat světu, dokáži se vykašlat na všechny obranné komunikační mechanismy hodící se v civilizaci a v nabytém vnitřním bezpečí mohu si dělat revizi svého vnitřního světa, pozorovat ho, nechat se jím inspirovat a spřádat plány pro mou krásnou budoucnost. Potkat samu sebe, být sama sebou. Být otevřeně introvertem, nikoliv uzavřeně extrovertem jako nyní v Praze. Proč mě baví jezdit sama na chatu? [gallery ids="3072,2996,3001"] V SAMOTĚ MŮŽU COKOLIV Jezdím si do dědovy chatičky v Posázaví pro vnitřní mír. A ať to zní jakkoliv snílkovsky...

Continue reading